Lucie Gramelová

S Draganem Georgievským o makedonštině

Dragan Georgievski se narodil ve Skopji, kde také vystudoval angličtinu a češtinu. Do makedonštiny přeložil řadu titulů české literatury od Arbese po Škvoreckého nebo Urbana. Pracuje na českém velvyslanectví ve Skopji. CELÝ ROZHOVOR NAJDETE ZDE Budeme moc rádi, pokud dáte „odebírat“ kanálu Jazykový koutek na YouTube. O čem jsme si povídali: Jaké jsou rozdíly mezi bulharštinou […]

S Přemyslem Vinšem o albánštině

Přemysl Vinš vyučuje albánskou historii a literaturu na Katedře jihoslovanských a balkanistických studií Univerzity Karlovy. Albánie a albánština ho fascinují od dětství. CELÝ ROZHOVOR NAJDETE ZDE Budeme moc rádi, pokud dáte „odebírat“ kanálu Jazykový koutek na YouTube. A o čem jsme si povídali: Jak vnímají svůj jazyk sami Albánci? Jaký je rozdíl mezi standardní a […]

Tři novinky z naší dílny

Jazykový koutek má svůj kanál na YouTube. Jmenuje se – překvapivě – Jazykový koutek a najdete tu rozhovory o méně obvyklých jazycích. Odstartovali jsme v pátek rozhovorem o makedonštině s překladatelem Draganem Georgievským. V nejbližší době se můžete těšit na arumunštinu, maďarštinu a albánštinu. Pro jazykové nadšence jsem založila novou skupinu na Facebooku, jmenuje se […]

Jak si nechat nadabovat video (Jakub Skřebský)

Jak si nechat nadabovat video do češtiny (nebo vlastně do čehokoli) Možná se jako překladatelé setkáváte s překladem pro dabing/voiceover. Nebo chcete vlastní, reprezentativní video ve více jazykových verzích, takže s videokonferenčním mikrofonkem v obýváku si nevystačíte a musíte najít profesionála.  Tady je pár námětů, jistě si něco vyberete. Překlad. Pokud k originálnímu videu máte původní titulky nebo dialogovou […]

Zobrazení postavy Turka ve vybraných dílech reagujících na maloasijskou katastrofu (Michaela Smékalová)

V září roku 2012 uplynulo přesně 90 let od konce řecko-turecké války, jak zní oficiální název pro konflikt probíhající mezi Řeckem a Tureckem na území Malé Asie v letech 1919 – 1922. Turci tuto válku nazývají národně osvobozeneckou, Řekové pak maloasijské tažení, jenž vyvrcholilo událostí, která se do dějin novodobého Řecka zapsala jako maloasijská katastrofa. Byla to […]

Zvířata v řecké frazeologii

První takový frazeologismus, se kterým se většina studentů řečtiny setká, je obrat πεινάω σαν λύκος „mám hlad jako vlk“. Sloveso πεινάω patří totiž mezi typická slovesa druhé třídy, a tak tohle slovní spojení najdeme v každé učebnici v některé z prvních kapitol, když se učí právě časování sloves druhé třídy.   Patrně nejoblíbenější zvířata řecké […]

Velký test řeckých hypokoristik

Hypokoristika jsou domácké podoby vlastních jmen, někdy se jim česky říká jména mazlivá. Josefovi říkají přátele Pepo a manželka Pepíčku, Kateřině zase říkají v práci Katko a maminka ji oslovuje Kačenko. Ne jinak je tomu v řečtině. Jména jako Αλέξανδρος, Κωνσταντίνος,  Μανώλης nebo Αναστάσιος mají jejich nositelé v občance, ale pro přátelé jsou Αλέκος, Κώστας, […]

Řecké citáty k vytištění

Citáty pro vás vybrala, zpracovala a přeložila moje studentka Tereza Krausová. Čerpala ze stránky Gnomikologikon, kde můžete vyhledávat citáty slavných na libovolná témata. Náš soubor citátů má jako ústřední téma slovo ζωή – tedy život.  Citáty si můžete vytisknout a nalepit, kam je vám libo. Dobře poslouží sešit na řečtinu, ale taky zrcadlo v koupelně […]

Tahák na řecká íčka

Řecký pravopis je výzva. Řečtina má totiž několik způsobů, jak zapsat hlásku „i“. Kam se hrabe naše měkké a tvrdé 🙂 Nejběžnější grafické realizace hlásky „i“ jsou: ι, η, υ, ει, οι. Většinou nám nezbývá než se naučit zpaměti, jaké i se v tom kterém slově píše. V tomhle taháku jsem pro svoje studenty na […]

A pro co máte ve španělštině slabost vy?

Já byla vždycky takový sběratel slovíček. Asi taky proto, že miluju seznamy, všechny možné checklisty, bucketlisty, to-do listy, ale klidně taky nákupní lístek. A tak tohle svoje vyznání začnu lexikem. Ve španělštině mám slabost pro dva celkem velké okruhy slovní zásoby. Tím prvním jsou arabismy. Často je poznáte podle toho, že začínají na a-, protože […]

Co se starým chlebem?

Napadlo vás někdy pídit se po tom, jak se dá v různých jazycích zužitkovat starý chléb, respektive jaké plnohodnotné jídlo z něj můžeme připravit? Mě ano a strávila jsem u toho nejednu plodnou chvilku! V jednom lednovém Jazykovém zpravodaji jsem pak o tomhle svém průzkumu napsala jeden z nejdelších zpravodajů vůbec. A výsledek? Sešlo se […]

Jak si jako lektor vybrat správný mikrofon (Jakub Skřebský)

Mám domácí dabingové studio, takže o dost vyšší level aparatury, než nutně potřebují lektoři k nahrávání výslovnosti pro studenty, ale nabízím aspoň několik základních informací k výběru. Výběr mikrofonu Kvalitu mikrofonu ovlivňují tři věci. Zvuková karta, která převádí analogový signál z mikrofonu do digitálních dat v počítači. V laptopech bývají zvukovky mizerné (mají slabý signál, velký šum […]

Je to na pendrek

Nedávno jsem v jedné řecké knížce narazila na slovíčko το μαλλί της γριάς „stařenčiny vlasy“ (čti to malí tis ghriás). Takhle se totiž řecky řekne cukrová vata. Pokud to máte stejně jako já, určitě nezůstane nikdy u jednoho slovíčka a musíte hledat dál! Ale kdo ví jaká zábava to nebyla, většina jazyků si vystačí s vatou […]

Mantry a úskalí při jejich překladu (Miloslava Jebavá)

Mantry jsou krátké veršíky většinou  původem z nejstarších indických textů, z véd nebo upanišad, které zlidověly a slouží k různým účelům v běžném životě: jako prosba o prosperitu (prosba o zdraví, úspěch, bohatství, apod. v tomto pozemském životě),  jako zaříkávání před neštěstím nebo  jako prosba o ochranu – při vzývání  bohů. Nakonec i   jako univerzální pomůcka na cestě dalšího duchovního […]

Řecké Vánoce v deseti slovech

jak se řeknou Vánoce: τα Χριστούγεννα (ta christújena) symbol Vánoc: το χριστουγεννιάτικο καράβι (to christujeniátiko karávi – vánoční loď), το χριστουγεννιάτικο δέντρο (to christujeniátiko déndro – vánoční stromeček) kdo nosí dárky:  Άγιος Βασίλης (ájos vasílis – svatý vasilis) jak si přejeme:  Καλά Χριστούγεννα! (kalá christújena) nebo Καλές γιορτές! (kalés jortés) nebo univerzální Χρόνια πολλά! (chrónja polá) co se jí: χοιρινό (chjirinó – […]

Dělivý člen ve francouzštině (Ladislav Vorel)

Každý Čech, který se začne učit nějaký západní cizí jazyk, se velmi záhy dostane ke gramatické látce, kterou ze své mateřštiny nezná. Tou neznámou látkou jsou členy, kde nejčastěji používanými pojmy jsou člen určitý a neurčitý. Při studiu dalšího jazyka (např. němčina po angličtině) je na jednu stranu výhodou, že problematikou členů člověk prošel již v prvním cizím jazyce, na […]

Vše, co jste chtěli vědět o určitém členu, ale báli jste se zeptat

1. Čeština sice člen nemá, ale je dost možné, že se nám tu během několika desítek let vyvine. Věty jako „Víš, já jsem tomu Petrovi neřekl, že do té (tý) Prahy nakonec pojedu“ slýcháme v hovoru čím dál tím častěji. V polštině je situace velmi podobná. V gramatikách se nedočtete o povinnosti spojit podstatné jméno se […]

Když se jazyk pokazí (Eva Flanderková)

Jazyk(y) jsou s námi na každém kroku. Přejeme si dobrý den, vyprávíme si vtipy, poradíme neznámému turistovi cestu, čteme billboardy, knížky nebo noviny a občas možná vypustíme nějakou tu nadávku. Nadšeně se vrháme do jazykových kurzů svých oblíbených lektorů, protože kolik řečí umíš atd. Někdy ale stačí málo a všechno může být jinak. Stihne-li člověka afázie, jeho […]

Covid slovníček

Koronakrize, koronáč, e-rouška, rouškovné. V souvislosti s koronavirem vznikly už desítky nových slov. Některá se omezují na konkrétní sociální bublinu (a často také sociální síť), ale některá se prosadila do našeho slovníku celkem sebejistě. V novinových titulcích se tak objevují slova jako nosál (označení pro ty, kteří nosí roušku špatně nasazenou, tedy pod nosem) nebo antirouškař […]

Pomoooc!!! Zoom a skupiny!!!

Jestliže se na jaře vedla mezi lektory žhavá debata o tom, jestli používat Skype nebo Zoom a jak motivovat naše studenty, aby vůbec na online výuku přešli s námi, žhavým tématem letošního podzimu jsou podle mě skupiny – tedy jak smysluplně realizovat skupinovou výuku online. Přemýšlím, co je nejdůležitější a co by mělo být ono […]

Co děláme se studenty na Zoomu

Jak si vedu na Zoomu jako učitelka řečtiny? Měla jsem pocit, že téma online výuky jsme v Jazykovém koutku tak nějak vyčerpali na jaře, ale to jsem se šeredně spletla. Je zřejmé, že online výuka nám zůstane mnohem déle, než jsme si všichni mysleli. Komu je určen tento článek? Především lektorům, kteří jsou technicky stejně […]

Deset lingvistických zajímavostí o rumunštině

1. Vizuálně rumunštinu snadno identifikujeme podle pěti grafémů, které čeština nezná: î, â, ă, ț, ș. V rumunštině existuje slovo, kde tahle písmena najdeme všechna společně. To slovo je îmbrățișând a je to tvar gerundia od slovesa a îmbrățișa „obejmout“. (Více o výslovnosti rumunských hlásek zde.) 2. Pokud se naučíte rumunsky, umíte i moldavsky. Takže dva jazyky za cenu jednoho! Oba […]

Samomluva zas a znova

Jednou z technik, na které nedám dopustit, je samomluva. V moderní polyglotské hantýrce se tomu říká shower conversation, známá maďarská polyglotka Kató Lomb zase používala termín autologue. A neznamená to nic jiného než povídání o samotě a tak trochu do zdi. Za mě osobně totiž existují dvě zázračné techniky v učení jazyků – tou první je pravidelná samomluva a tou druhou je […]

COVID memes (Lenka Dvořáková)

“Mama” je údajně to nejuniverzálnější slovo vůbec – jako označení pro matku se objevuje s drobnými obměnami snad ve všech jazycích, protože je to prý ten nejsnazší zvuk, který dokážou malé děti vytvořit. Moje děti tuto teorii nepotvrdily, neboť obě preferovaly “baba”.  Byly to ale právě mé děti, které před časem do mého světa přinesly […]

Zavináče a piškoty

Ve čtvrtek 17.9. dorazí z tiskárny nová kniha z dílny Jazykového koutku Zavináče a piškoty. Budeme rádi, pokud nás podpoříte objednávkou v rámci předprodeje. Pomůžete nám s náklady na knihu a zároveň máte jistotu, že knihu dostanete mezi prvními. O co jde? Zavináče a piškoty jsou napůl knížka, napůl zápisník. Najdete tu víc než sedmdesát […]

Kouzelné slovo zní draft!

Jsem grafoman. Nebo spíš grafomaniak, kdyby takové slovo existovalo. Psaní je pro mě terapie. Píšu deník, blog, knížky a samozřejmě miliony poznámek průběžně. Psaní je pro mě klíčová technika, když se učím cizí jazyky. Netajím se tím, že psaní deníku je pro mě dost zásadní technikou v rozvoji podnikání. Mám stohy podrobných písemných záznamů projektů, nápadů, […]

Velký test španělských hypokoristik

V nedávném Jazykovém zpravodaji jsem vyzvala čtenáře, aby zkusili spojit domáckou podobu španělských jmen (hypokoristika) s „oficiální“ podobou jména: 1) Maruja 2) Manolo 3) Nacho 4) Quique 5) Juanjo 6) Maite 7) Maribel 8) Chelo 9) Chema 10) Concha  11) Lola  12) Menchu 13) Moncho 14) Paco A) María Teresa B) Concepción C) Manuel D) Ramón E) […]

Co jste možná nevěděli o lucemburštině

Letošní dovolenou jsme strávili v Lucembursku. I když Lucembursko nepatří mezi destinace, u kterých by vaši kamarádi obdivně kývali hlavou, kde že jste to v létě byli na dovolené, tahle země nám prostě učarovala.  A co jsem tu zatím pochytila o jazykové situaci? Většina Lucemburčanů je minimálně trojjazyčná – mluví lucembursky, francouzsky a německy. V mateřské škole […]

O jazycích v Tanzanii (Líza Getta)

Původně jsem v tomto příspěvku chtěla srovnat roli němčiny v Namibii, o které jsem již psala (zde), a Tanzanii, kam jsem stihla vycestovat ještě před koronavirovými opatřeními. Ukázalo se ale, že v tomto ohledu mezi oběma zeměmi panuje obrovský rozdíl, a tak přináším alespoň krátké shrnutí jazykové situace v Tanzanii – jedné z mála zemí na africkém kontinentě, která si […]

Jak se zlepšit jako učitel? Videotréninkem.

My lektoři jsme doslova hladoví po různých kurzech, seminářích a školeních. Dokonce občas zazní výtka, že je u nás toho navazujícího vzdělávání pro lektory a učitele vlastně docela málo. A když na něco narazíme, sdílíme si to mezi sebou na sociálních sítích doslova jako horké zboží. Upřímně si myslím, že různých akreditovaných kurzů, komerčních i […]

Tři triky v online výuce, které mě doteď nenapadly

Přiznávám bez mučení, že Zoom znamenal v mém životě revoluční změnu. Až do příchodu koronaviru jsem online učila jen občas a vlastně jen z donucení. Prostě když měl někdo důvod, na kterém trval. Neměla jsem v tom grif a tak mě online výuka stála mnohem víc přípravy než klasická výuka, ve které můžete vždy sáhnout po […]

Specializace nebo diversifikace?

V posledních letech jsem razila názor, že cestou k vysněnému podnikání v jazykových službách je specializace. A nejen já. Podobné tvrzení zaznívalo jako mantra na mnoha konferencích, ale třeba i na sociálních sítích. Jenže právě specializace se teď v době koronavirové mnoha kolegům vymstila. Některé segmenty trhu se zastavily úplně (například cestovní ruch a kultura), některé jen […]

Opravdu je maďarsky hřbitov tuhoškempink?

Asi by mě nemělo překvapit, že reakce na poslední článek o polštině obnášely především jedno: další a další vtipy o polštině. Ke vtipům zmíněným v článku tak přibyly například baba przebyteczna jako tchyně nebo gangster koszulowy jako blecha. A nepřišly vtipy jen o polštině. Maďarsky je prý hřbitov tuhoskempink a včela zase seremeď, vosa neseremeď a sršeň neseremeď turbo.  A samozřejmě přišlo i několik […]

Pomoooc! Polština!!!

Slovanské jazyky mi vždycky přišly těžké. V mojí hlavě jako by pořád běžel následující program. Neustále třídím slovní zásobu podle toho co se řekne stejně, co se řekne podobně, co zní stejně nebo podobně, ale má jiný význam, co se řekne úplně jinak. Když jsem polsky zaskoczona (překvapená) a rozczarowana (zklamaná), tak s tím se ještě nějak vyrovnám. Koneckonců […]

Jak na nizozemštinu (Eva Voortman Šimánková)

Když jsem před dvaceti lety přišla do Nizozemska, neuměla jsem holandsky opravdu ani slovo. V batohu jsem měla útlou oranžovou knížečku “Učebnice Nizozemštiny” od Olgy Krijtové, která mě ale vůbec nezaujala a celá ta léta trpělivě stojí na poličce v mé pracovně a bledne. S přítelem jsem komunikovala anglicky a holandština mi zněla všelijak, jen ne […]

Ten, který tančí s vlky

Dělala jsem onehdy nějaké úpravy ve starším článku Příjmení v evropských jazycích a potřebovala jsem si ověřit, jaké je pořadí nejběžnějších českých příjmení. (Článek je založen právě na porovnání první desítky příjmení v mnoha jazycích.) Klikala jsem a klikala, až jsem se doklikala na článek Czech Surnames na Wikipedii. Mimo jiné se tady dozvíte, že v češtině […]

Tip na Babadum.com (Mariana Málková)

Ráda bych se s Vámi podělila o zkušenosti s projektem babadum.com, kde si můžete hravou formou opakovat slovíčka, resp. učit se nová. Je zde 1500 základních slovíček, převážně podstatná jména, ale v menší míře také přídavná jména, slovesa, příslovce, číslovky a předložky. Celkem je zde k dispozici 21 jazyků, hlavně evropských, ale najde se tu i několik asijských, […]

Korpusové nástroje pro studenty a lektory jazyků (Miroslav Pošta)

Jako překladatel, titulkář a redaktor už si neumím představit profesní život bez jazykových technologií. Některé z nich používám od 90. let, kdy ještě byly v plenkách, a v posledních letech s radostí sleduji, jak například s jazykovými korpusy pracuje čím dál tím víc překladatelů. Zdá se mi ale, že korpusy a další užitečné „vynálezy“ zatím moc nevyužívají studenti a lektoři […]

Estar de acuerdo, estar de moda, estar de pie...

Pokud máte v testu zvolit mezi slovesy ser a estar a nejste si tak docela jistí, a pokud vidíte, že následuje předložka, estar je statisticky jasná volba. Nejčastěji jde o spojení s předložkou de, ale ani spojení s předložkami por, para nebo en nejsou nikterak výjimečná.   estar de… estar de acuerdo – souhlasit estar […]

Kolokace se SER a ESTAR

V jedné z prvních lekcí španělštiny se student naučí jednoduché pravidlo. Sloveso SER používáme, mluvíme-li o jevech trvalých. Sloveso ESTAR používáme tam, kde se stav může změnit. Jenže ser/estar je téma, které se nevyřeší jedním pravidlem. Zní to jednoduše, ale se studenty španělštiny se to táhne prakticky až do státnic. Krásným příkladem je ser/estar casado […]

Trauma devadesátek

V posledních dnech nešlo nezaznamenat kauzu Schillerová a angličtina. Nejdřív vyšlo najevo, že paní ministryně se neúčastní jednání ministrů financí EU o rozdělení miliard v rámci koronavirové pomoci kvůli své slabé angličtině a později ji CNN Prima News trochu zbytečně vyprovokovala snahou o rozhovor v angličtině, který skončil odchodem paní ministryně. Alena Schillerová v tom […]

Nejlepší aplikace pro studium angličtiny (Honza Chvojka)

Řada z nás má v nynější době dost možná jiné starosti, než se zlepšovat v angličtině. Pro ty z vás, kteří přece jen mají nějaký čas a energii nazbyt a zároveň mají chuť na sobě pracovat i v době (snad již odcházejícího) koronaviru, jsem sepsal seznam aplikací a zdrojů, které vám pomohou studovat angličtinu zábavnou a bezbolestnou formou. Výčet […]

Taky máte skřítky v podkroví?

Na frazeologismech se mi vždycky líbilo, že tak nějak odrážejí tu místní realitu. Že Holanďani mají ve svých ustálených slovních spojeních hodně moře a námořníků, my zase nějakou tu lesní a mysliveckou tematiku a třeba takoví Španělé samozřejmě býky (viz článek Španělské fráze). A tak například my i Němci zcela logicky nosíme dříví do lesa (Holz […]

Jak nepodnikat aneb Deset nejčastějších chyb jazykových volnonožců

1. Veškeré prezentace zásadně začínejte podrobnou informací o vašem vzdělání, získaných certifikátech, absolvovaných pobytech (ideálně doplněno o rok a měsíc). To totiž klienta zajímá ze všeho nejvíc. Je potřeba ho oslnit vlastním příběhem.  2. Podobně také životopis by měl tenhle životní příběh odrážet do puntíku. Žádá si klient CV? Ať má několik stránek a ať […]

Jak resuscitovat dávno zapomenuté jazyky

V jednom Jazykovém zpravodaji jsem se vás ptala, co přesně děláte pro resuscitaci zapomenutých jazyků. Ne, nemám na mysli latinu, starou řečtinu nebo další mrtvé jazyky. Mám na mysli jazyky, které jste se učili třeba na střední, a od té doby jim jde hlavně o to vzbuzovat ve vás výčitky svědomí.  Sešlo se mi několik desítek mailů […]

Tři praktické tipy pro lektory bez práce

(DŮLEŽITÉ: Tento článek vznikl v dubnu 2020!) Naprostá většina karanténních mouder v mojí sociální bublině se nese zhruba v následujícím duchu: využít čas pro sebevzdělávání, převést práci online, pracovat na webovkách, napsat knihu, začít nový projekt. Taky zaznívají věci jako příležitost ke změně, zastavení, zamyšlení atd. Další pěknou várku tvoří komentáře o rezervách, které by přece […]

Naposledy o denících (slibuju)

Psaní deníku není pro každého a studenti se do deníkování rozhodně nehrnou. Jenže to má jeden háček. Psaní nám tak strašně moc pomáhá naučit se cizí jazyk!!! Psaní prověřuje hned několik jazykových plánů najednou a – pro někoho možná překvapivě – významně přispívá k rozmluvení. Pravidelným psaním se podstatně snižuje doba, kterou potřebujeme k tomu, […]

Jak na jazyky v domácím vězení

Nějak se nám ta karanténa protahuje… Pojďme se teď spolu podívat na to, co všechno můžeme dělat z pohodlí domova. (Ačkoliv… o pohodlí se dalo mluvit prvních pár dní :-)) Předně: Existuje spousta technik, ke kterým nikoho nepotřebujete – například shower conversation nebo samomluva, chcete-li. Je to jedna z nerozšířenějších a nejoblíbenějších technik mezi polygloty, ostatně další webinář […]

Jak napsat knihu s full-time prací a třemi dětmi

Stejně jako pro každého, kdo píše knížky, i pro mě je velké téma writing productivity a writing routine. A tak se s vámi chci podělit o několik věcí, kterými se snažím řídit. Někdy mi to jde líp, někdy hůř, ale nakonec – nejdůležitější je držet kurz a nenechat se odradit dílčími neúspěchy.   Hodně číst je základ. Nejde […]

Manuál pro ty, kteří jsou z online výuky nadšení asi tolik jako já

Jsem ten poslední, kdo by mohl udílet rady ohledně online výuky. Vždycky jsem se jí bránila jako čert kříži. Není nad osobní setkání! Povídali, že mu hráli. Tak teď to mám 🙂 Nečekejte nějakou velkou pointu. Tenhle příběh nemá žádné vyústění ve stylu Teď když vím, jak je to online super, už nikdy nebudu chtít […]