Svět lásky a vztahů je plný slangových označení ve všech jazycích, Francouzi jsou ale zvlášť kreativní! Posuďte sami: un petit cinque-à-sept – malá od pěti do sedmi (rychlovka mezi koncem pracovní doby a návratem domů k manželovi/manželce) coup de foudre – blesk (láska na první pohled) un petit chauve à col roulé – plešounek s rolákem […]
Jar, lux, žiletky, ale taky igelit nebo klakson… V češtině používáme relativně dost názvů, které souvisejí s původním názvem značky. Jak jsou na tom ale jiné jazyky? V angličtině jsou to například slova hoover „vysavač“, popsicle „nanuk“ nebo kleenex „papírový kapesník“. Ano, všechna tahle slova jsou názvy značek a postupně se rozšířila jako povšechné pojmenování daného předmětu. Co po vás chce Němec žádající Uhu, Tesa nebo Tempo? Lepidlo, lepící […]
Více zajímavostí o španělštině najdete ve skupině Španělština na cesty. Více zajímavostí o jazycích najdete ve skupině Zavináče a piškoty.
Více zajímavostí o řečtině najdete v FB skupině Řecko a řečtina. Zajímavosti z dalších jazyků najdete ve skupině Zavináče a piškoty.
Dnes se podíváme na frazeologismy spojené s různými národnostmi. Pojďme hned na úvod šlápnout do vosího hnízda! V jakých frazeologismech najdeme Čechy a češtinu? Polština zná výraz czeski film „český film“ pro nejasnou a nepochopitelnou situaci. Výraz má původ v české kinematografii šedesátých letech, která často sdělovala věci mezi řádky. I člověk znalý českého kontextu […]
Dragan Georgievski se narodil ve Skopji, kde také vystudoval angličtinu a češtinu. Kromě makedonštiny ovládá na úrovni rodilého mluvčího také arumunštinu. Do arumunštiny překládá. CELÝ ROZHOVOR NAJDETE ZDE A o čem jsme s Draganem mluvili? Dozvíte se, kde všude se na Balkáně setkáme s Arumuny, se kterými jazyky je arumunština příbuzná nebo jaké mají Arumuni […]
Přemysl Vinš vyučuje albánskou historii a literaturu na Katedře jihoslovanských a balkanistických studií Univerzity Karlovy. Albánie a albánština ho fascinují od dětství. CELÝ ROZHOVOR NAJDETE ZDE Budeme moc rádi, pokud dáte „odebírat“ kanálu Jazykový koutek na YouTube. A o čem jsme si povídali: Jak vnímají svůj jazyk sami Albánci? Jaký je rozdíl mezi standardní a […]
První takový frazeologismus, se kterým se většina studentů řečtiny setká, je obrat πεινάω σαν λύκος „mám hlad jako vlk“. Sloveso πεινάω patří totiž mezi typická slovesa druhé třídy, a tak tohle slovní spojení najdeme v každé učebnici v některé z prvních kapitol, když se učí právě časování sloves druhé třídy. Patrně nejoblíbenější zvířata řecké […]
Napadlo vás někdy pídit se po tom, jak se dá v různých jazycích zužitkovat starý chléb, respektive jaké plnohodnotné jídlo z něj můžeme připravit? Mě ano a strávila jsem u toho nejednu plodnou chvilku! V jednom lednovém Jazykovém zpravodaji jsem pak o tomhle svém průzkumu napsala jeden z nejdelších zpravodajů vůbec. A výsledek? Sešlo se […]
Nedávno jsem v jedné řecké knížce narazila na slovíčko το μαλλί της γριάς „stařenčiny vlasy“ (čti to malí tis ghriás). Takhle se totiž řecky řekne cukrová vata. Pokud to máte stejně jako já, určitě nezůstane nikdy u jednoho slovíčka a musíte hledat dál! Ale kdo ví jaká zábava to nebyla, většina jazyků si vystačí s vatou […]
1. Čeština sice člen nemá, ale je dost možné, že se nám tu během několika desítek let vyvine. Věty jako „Víš, já jsem tomu Petrovi neřekl, že do té (tý) Prahy nakonec pojedu“ slýcháme v hovoru čím dál tím častěji. V polštině je situace velmi podobná. V gramatikách se nedočtete o povinnosti spojit podstatné jméno se […]
Koronakrize, koronáč, e-rouška, rouškovné. V souvislosti s koronavirem vznikly už desítky nových slov. Některá se omezují na konkrétní sociální bublinu (a často také sociální síť), ale některá se prosadila do našeho slovníku celkem sebejistě. V novinových titulcích se tak objevují slova jako nosál (označení pro ty, kteří nosí roušku špatně nasazenou, tedy pod nosem) nebo antirouškař […]
1. Vizuálně rumunštinu snadno identifikujeme podle pěti grafémů, které čeština nezná: î, â, ă, ț, ș. V rumunštině existuje slovo, kde tahle písmena najdeme všechna společně. To slovo je îmbrățișând a je to tvar gerundia od slovesa a îmbrățișa „obejmout“. (Více o výslovnosti rumunských hlásek zde.) 2. Pokud se naučíte rumunsky, umíte i moldavsky. Takže dva jazyky za cenu jednoho! Oba […]
Ve čtvrtek 17.9. dorazí z tiskárny nová kniha z dílny Jazykového koutku Zavináče a piškoty. Budeme rádi, pokud nás podpoříte objednávkou v rámci předprodeje. Pomůžete nám s náklady na knihu a zároveň máte jistotu, že knihu dostanete mezi prvními. O co jde? Zavináče a piškoty jsou napůl knížka, napůl zápisník. Najdete tu víc než sedmdesát […]
Původně jsem v tomto příspěvku chtěla srovnat roli němčiny v Namibii, o které jsem již psala (zde), a Tanzanii, kam jsem stihla vycestovat ještě před koronavirovými opatřeními. Ukázalo se ale, že v tomto ohledu mezi oběma zeměmi panuje obrovský rozdíl, a tak přináším alespoň krátké shrnutí jazykové situace v Tanzanii – jedné z mála zemí na africkém kontinentě, která si […]
Asi by mě nemělo překvapit, že reakce na poslední článek o polštině obnášely především jedno: další a další vtipy o polštině. Ke vtipům zmíněným v článku tak přibyly například baba przebyteczna jako tchyně nebo gangster koszulowy jako blecha. A nepřišly vtipy jen o polštině. Maďarsky je prý hřbitov tuhoskempink a včela zase seremeď, vosa neseremeď a sršeň neseremeď turbo. A samozřejmě přišlo i několik […]
Dělala jsem onehdy nějaké úpravy ve starším článku Příjmení v evropských jazycích a potřebovala jsem si ověřit, jaké je pořadí nejběžnějších českých příjmení. (Článek je založen právě na porovnání první desítky příjmení v mnoha jazycích.) Klikala jsem a klikala, až jsem se doklikala na článek Czech Surnames na Wikipedii. Mimo jiné se tady dozvíte, že v češtině […]
Na frazeologismech se mi vždycky líbilo, že tak nějak odrážejí tu místní realitu. Že Holanďani mají ve svých ustálených slovních spojeních hodně moře a námořníků, my zase nějakou tu lesní a mysliveckou tematiku a třeba takoví Španělé samozřejmě býky (viz článek Španělské fráze). A tak například my i Němci zcela logicky nosíme dříví do lesa (Holz […]
Cestičky těch prvních písemně zaznamenaných vět bývají křivolaké. Značná část z nich spatřila světlo světa jako probatio pennae v latinských manuskriptech. Mnich přepisoval a přepisoval, ale pak potřeboval rozepsat pero nebo si vyzkoušet nové pero a někam na okraj udělal poznámku ve stylu „první, co mě napadne.“ To je také případ první věty nizozemské. nizozemština […]
Světští, jarmarečníci, podomní obchodníci… Prostě lidé na vozech. V západní Evropě, především v Německu, Švýcarsku a Francii žijí rozptýleni příslušníci „národa“ světských – Jenische. Ostatně, také čeština zná pro cirkusáky a kolotočáře slovo jaunerák z německého Jauner. (fotografie zdroj: Wikipedie) Jazyk světských podobně jako většina tajných nebo šifrovaných jazyků pracuje s nějakým známým základem (v tomto případě […]
Já jsem strašně bilancovací typ, poslední prosincový týden strávím většinou myšlenkami někde v minulosti. Asi taky hodně dělá ten návrat k rodičům. Tedy ne že bych tam během roku nejezdila, ale kdy jindy má člověk čas procházet věci ve svém dětském pokoji? Letos jsem tak ve staré krabici našla svoje poznámky k baskičtině. Náhoda? To jsem si […]
Arumunština[1] patří mezi balkanorománské jazyky. To znamená, že v sobě spojuje jak rysy jazyků románských, tak rysy jazyků balkánských. Dalšími balkanorománskými jazyky jsou dákorumunština (tedy dnešní spisovná rumunština), meglenorumunština a istrorumunština. Co do počtu mluvčích, jedná se o druhý nejvýznamnější balkanorománský jazyk. Bývá nazýván také makedorumunštinou, obyvatelstvo samo pak Arumuni, Makedorumuni, Vlaši nebo Cincaři, v Řecku také […]
Proč se česky Harry Potter nejmenuje Jindra Hrnčíř? Připadá vám to jako směšná otázka? Jenže čeština toho ve známém příběhu o čarodějnickém učni přejmenovala ve srovnání s jinými jazyky zdaleka nejvíc, tak proč by Harry nemohl být Jindra a Potter prostě Hrnčíř? Začněme názvy několika známých míst. Škola, kde se děti učí magii, tedy Škola […]
Někteří studenti namítají, že na to či ono ještě nemají dost vysokou úroveň. Neumí ještě dost dobře, aby zkoušeli v jazyce přemýšlet, neumí dost dobře, aby poslouchali rozhlas a neumí dost dobře, aby si psali v cizím jazyce deník. Já tvrdím, že všechny techniky, které doporučuju, se dají zkoušet už záhy a na relativně nízké […]
Když jsem tu před časem publikovala svoji ztracenou a znovu nalezenou diplomku Prerománské jazyky Pyrenejského poloostrova, nejvíc čtenáře zaujal fakt, že se jedná mimo jiné o staré, nerozluštěné jazyky – iberštinu, tartéštinu a lusitánštinu. Keltiberština je vzhledem k příbuznosti s keltskými jazyky částečně rozluštěna. Předesílám, že já sama jsem nerozluštila nikdy nic, ale můžu zkusit […]
Pojem Cizinecká legie je široce známý, ale málokdo má přesné informace, jak to tam vlastně chodí. Jedná se, laicky řečeno, o jednotku francouzské armády, jejíž členové jsou výhradně cizinci, kteří se mohou ucházet o členství, ať jsou z jakékoliv země na světě. Cizinecká legie je otevřena dokonce i pro samotné Francouze, kteří ale mohou sloužit jen […]
V noci jsem nemohla spát a tak jsem „uklízela“ v počítači. A našla jsem tohle. Svoji diplomku, takže bezmála patnáct let starý text. Kdybych to měla dnes redakčně upravit, nadávala bych jako špaček. Vlastně jsem do Jazykového koutku nikdy nedala nic tak kompromitujícího! A o čem byla moje diplomka? O prerománských substrátech Pyrenejského poloostrova – […]
Je tomu tak měsíc, co jsem v Jazykovém zpravodaji psala o tom, že se učím finsky. To jsem si naběhla! Kromě slov podpory a povzbuzení (no budiž, jeden mail připomínal spíš kondolenci) totiž přišlo i několik dotazů, jak přesně postupuju, když se učím nový jazyk, a to jazyk ne zrovna jednoduchý. Takže přátelé, pokud se […]
Termín „lingvistická esoterika“ používám občas na přednáškách, když se účastníci ptají na něco, co se nedá úplně vědecky dokázat, ale zároveň má půlka sálu pocit „že by na tom přece něco mohlo být“. Někdy se jen omluvím, že k dané problematice nám chybí statistická data, někdy sama připustím, že si to vlastně myslím taky. Klasicky […]
Nejdřív vás budu trochu napínat. Mrkněte na ukázku z jedné dětské knížky a zkuste si tipnout, o jaký jazyk se jedná. Na svoji první ukázku tohoto jazyka jsem vůbec poprvé narazila v jedné nederlandistické publikaci v knihovně FF UK. Pokud umíte portugalsky, španělsky a nizozemsky a máte jakous takous jazykovou intuici, rozumíte papiamentu prakticky na […]
V minulém článku s názvem O namibijské němčině byly jazykové zajímavosti převálcovány těmi kulturními, nyní však, a to hlavně na přání přítomných z přednášky, uvádím krátký přehled toho, jak se mezi pouští a oceánem proměnila němčina, jež se, nehledě na úsilí kolonialistů o co nejsilnější prosazení německého vlivu, přizpůsobila místním přírodním podmínkám a kulturním odlišnostem: O namibijské […]
Jak se jazykově i kulturně dorozumět v Namibii Někoho z vás určitě taky někdy zajímalo, kde všude na světě se mluví jazykem, jejž umíte, studujete, nebo se učíte jen tak ve volném čase. Já jsem si tuto otázku položila ještě před nástupem do bakalářského studia němčiny na Ústavu translatologie. Kromě hloučku tradičních německy mluvících zemí na […]
Jazyková xenofobie má řadu podob, tu drsnější jsme si ukázali v článku Xenofobní čeština na výrazech typu němkyně, šváb nebo uher. Někdy je však jazyková xenofobie relativně něžná a nesympatickému (většinou sousednímu) národu prostě jen přisuzujeme vlastnosti, které jsou obvykle považovány za nevhodné nebo směšné. Tento druh lingvistické xenofobie se většinou maskuje ve frazeologismech, zatímco ten […]
Tak se včera zase někdo divil, proč jsou v Jazykovém koutku k mání i mapy, navíc starší mapy a po třiceti korunách. Že moje učebna není antikvariát, zabírá to tu místo a vlastně se to sem možná ani nehodí. Mapy jsou základní vizuálně-motivační pomůcka při učení jazyků. Mám je tu proto, že jednou za měsíc […]
Pokud jde o jižní národy Evropy, setkávám se u našich lidí s určitou mírou stereotypizace. Prostě nám obě kultury tak nějak splývají. Lidé na jihu jsou hluční, chodí později spát, za volantem víc troubí. A pak samozřejmě moře, sluníčko, pohoda. Je to pochopitelné, když to nahlédnete z druhé strany. Pro Itala také není velký rozdíl […]
Hledáte nový způsob, jak se učit slovíčka? Potřebujete se vyšvihnout z B na C? Rádi píšete vlastní rukou a tak hledáte různé způsoby, jak si vést zápisky? Zajímá vás, jak se učím slovíčka já? Nezbytnou součástí mého studijního systému je totiž slovníček šmrncovních frází. O co jde? Když začínáme s cizím jazykem, učíme se většinou takové […]
S hodnocením obtížnosti cizích jazyků jsem byla vždycky opatrná. Ale fakt je, že něco se mi samozřejmě učilo lépe a něco hůř. Italština a španělština šly od ruky, řečtina už míň a třeba albánština docela ztuha. Z orientálních jazyků jsem experimentovala s čínštinou, japonštinou a indonéštinou, ale nikdy jsem se nedostala přes úroveň A (takže […]
Pokud někomu název článku nedává smysl, pak se mu vůbec nedivím, mně by také nedával, kdybych nevěděl, o čem budu psát. Někdo však možná i tuší, o čem asi bude řeč a někdo možná i ví. Poprvé jsem o záhadě osmičky a noci (není to oficiální název záhady, jen můj název pracovní) slyšel před mnoha […]
Když jsem dělala rešerše pro poslední článek o dialektech, narazila jsem na různé termíny používané pro onu místnost v italštině. Zejména mě zaujal termín beccaus, který se používal dříve v jihoitalských dialektech a rozšířil se přes navrátivší italské imigranty z Ameriky z anglického backhouse – zatímco do té doby se používalo slovo retré z francouzského retrait. […]
Marně pátrám po další zemi, kde má dialekt takovou váhu jako v Itálii. Některé jazyky silně centralizovaly a dialekty tak téměř vymizely (to je případ češtiny, ale do značné míry třeba také francouzštiny), jinde v Evropě najdeme třeba pestrý repertoár dialektů – jako má třeba němčina – ale ty nemají ten emotivní náboj a nehrají významnou […]
…„Máme za sebou dlouhou cestu od všeobecně rozšířené domněnky, že dvojjazyčnost škodí kognitivnímu rozvoji dětí, až k důkazu ochranného efektu dvojjazyčnosti proti příznakům Alzheimerovy choroby. Praxe je mocná a bilingvismus patří k nejmocnějším z nich.“ Kdo by o tom pochyboval? Představte si, že existuje školní předmět, který odsune demenci o pět let. Že bychom se všichni […]
Snad každý jazyk má ve výslovnosti nějakou tu „specialitu místní kuchyně“ – prostě něco, co v jiných jazycích nenajdeme. My, Češi, jsme si dobře vědomi svého /ř/, které je jedinečné. (Ačkoliv relativně podobnou hlásku najdeme například v polštině nebo v severonorských dialektech.) Pojďme se teď podívat na některé zvláštnosti dalších evropských jazyků. čeština ještě jednou Málo […]
Barvy hodně studentů cizích jazyků spojuje s takovou tou „základní slovní zásobou“. Bez přemýšlení je řadíme mezi slova, která tvoří základ jazyka, stejně jako třeba členové rodiny slovesa být, mít dobrý/ špatný, velký/malý Slovům, jejichž výskyt předpokládáme ve všech jazycích, říkáme jazykové univerzálie. Jazykové univerzálie nemusí být jen tyto elementární sémantické jednotky, ale patří sem i […]
Mám si vybrat španělštinu nebo italštinu? Co je lehčí, španělština nebo italština? Naučím se rychleji španělsky nebo italsky? Právě na tohle se mě lidé docela často ptají. Proč zájemci o cizí jazyky často tyto dva jazyky spojují dohromady a kladou je pomyslně na roveň? Dobrá, asi panuje nějaké obecné povědomí o blízkosti těchto jazyků nad […]
Nejen exotická zvířata mají často kuriózní původ názvu, ale pochopitelně také rostliny. Možná vás následující výběr „exotických rostlin“ překvapí, nejde totiž o ananas nebo kiwi, ale o rostliny, které často důvěrně znáte. Jenže ouha! Lingvistika je neomylná, následující rostliny totiž u nás nejsou původní a jsou to tak trochu přivandrovalci. Podle místa původu nebo podle […]
Slovo pleonasmus označuje z definice „hromadění souznačných slov“ a jedná se právě o ten případ, kdy řeknete dvakrát totéž. Že je dárek zdarma, každý ví. Netřeba uvádět, že ho dostanete zdarma. Další pleonasmy, se kterými se běžně setkáme, jsou: původní originál závěrečné finále magické kouzlo hospitalizovat v nemocnici hlavní protagonista ceny rostou vzhůru/ ceny klesají […]
Pozdrav „ahoj“ je dost zvláštní. Vždyť půlka Evropy se diví, proč se zdravíme „po vodácku“. Tenhle pozdrav se zřejmě rozšířil díky popularitě trampského hnutí u nás v meziválečné době. Nejdřív se tak zdravili hlavně vodáci, trampové, všichni ti, kteří na víkend opouštěli Prahu (ano, ano, má to u nás tradici) a postupně začalo být cool […]
Všichni to známe: Něco řekneme a protistrana nasadí takový ten obličej „Cože, co prosím?“ Nerozumí nám, nechápe, co chceme říct, a nám je trapně. A některým z nás potrvá pěknou chvíli, než znovu seberou odvahu znovu to zkusit. Cílem tohoto článku je ukázat vám, že taková situace vůbec nemusí souviset s vašimi nedostatečnými jazykovými znalostmi. […]
Je mnoho důvodů, proč se člověk učí cizím jazykům. Pro dlouhodobé udržení motivace často hledáváme různé inspirace. Mě například dokáží velmi inspirovat polygloti, proto bych Vám ráda představila ty, kteří mě doposud pokaždé dokázali povzbudit a poradit mi. Polyglotem je nazván člověk, který ovládá několik cizích jazyků. Názory o tom, co to znamená ovládat […]