Termín „lingvistická esoterika“ používám občas na přednáškách, když se účastníci ptají na něco, co se nedá úplně vědecky dokázat, ale zároveň má půlka sálu pocit „že by na tom přece něco mohlo být“. Někdy se jen omluvím, že k dané problematice nám chybí statistická data, někdy sama připustím, že si to vlastně myslím taky.
Klasicky se jedná o dotazy na hudební sluch a jeho souvislost s učením cizích jazyků, učení v hypnóze nebo genetickou předurčenost různých skupin obyvatel (rasa, pohlaví) ke studiu jazyků. Nebojte, debaty se snažím udržet v mezích zákona. Z těch zajímavějších jsou to například dotazy na lingvistickou typologii a její souvislost s mentalitou nebo povahou daného národa ve smyslu: Čím flektivnější jazyk, tím analytičtější myšlení. To by pak asi ve schopnosti třídit svět do nějakých logických kategorií vedly národy mluvící aglutinačním jazykem 🙂
Takový lingvistický hardcore jsou pak některé teorie o vzniku jazyka – například víra v to, že nám jazyk přinesli mimozemšťané. Ale konec konců, pokud nepatříte k tomu kterému náboženství, kabalistické nebo biblické teorie pro vás také budou zcela nepřijatelné.
Ptáte se, jak jazyk skutečně vznikl? To vědci neví – jak se můžete dočíst ve starším článku v Jazykovém koutku Jak vznikl jazyk a potvrdit si v FAQ Planckova Institutu. Mimochodem celá tahle debata byla dlouho zastíněna dohadováním, který jazyk byl na světě první. V článku s nedostižným názvem Why is linguistics such a magnet for dilettantes and crackpots vypočítává autor téměř dvacítku takových irelevantních návrhů. On už se nějaký ten důvod k nadřazenosti vlastního jazyka najde, že.
Podobným lingvistickým bizárem byla v 19. století také klimatická teorie, která dávala do souvislosti klima a povahu jazyka. Problém těchto teorií je, že byly často teoriemi jednoho muže. Nutno však dodat, že v poslední době byly provedeny výzkumy, které dokazují, že například tonální jazyky se vyskytují podstatně častěji ve vlhkém než v suchém klimatu. Takže kdo ví 🙂
Do oblasti lingvistické esoteriky můžeme také směle zařadit antroposofický pohled na jazyk a zejména pak Steinerovu eurytmii, ve které určité pohyby představují samohlásky, jiné souhlásky. Dvanáct souhlásek odpovídá počtu znamení Zvěrokruhu, stejný je i počet hudebních klíčů, sedm souhlásek odpovídá původnímu počtu planet a totéž platí o druzích pohybu a pauzách. Eurytmii používá místo tělocviku především Steinerem založené Waldorfské školství.
A co didaktika?
Máme taky nějakou didaktickou esoteriku? No jéje, snad ještě víc než v lingvistice, protože didaktika je lépe zpeněžitelná, to dá rozum. Jak už jsem naznačila v úvodu, často se účastníci seminářů ptají na učení v hypnóze nebo ve spánku. Taky holotropní dýchání, alfa vlny, Silvova metoda, psychowalkmany apod. Velmi problematické jsou také směry neurolingvistického programování (krátce NLP), původní myšlenka možná nebyla špatná, ale dnes se nám to díky mnoha šarlatánům trochu zvrhlo.
Za úspěchem neurolingvistického programování zřejmě stojí zajímavý, vědecky vypadající název. Do medicíny ani do psychologie metoda zatím nepronikla, jde o alternativní psychoterapeutickou metodu, která nemá nic společného s neurologií, lingvistikou ani s programováním. (Pro zajímavost příslušné heslo na Wikipedii je zde.)
Všechny tyhle metody cílí na psychicky slabší jedince a nejednou obsahují nějaké prvky manipulace.
A Bludný balvan vyhrává….
Když jsem se nedávno na jedné nejmenované sociální síti ptala, kdo by měl v lingvistice nebo didaktice dostat pomyslný Bludný balvan, jedna z odpovědí byla, že já za uveřejnění článku Znamení zvěrokruhu a cizí jazyky.