Co se vám vybaví, když se řekne stolní hry a jazyky? Nechte mě hádat, předpokládám, že buď Scrabble nebo Dixit. První hra spočívá ve skládání slov z vylosovaných písmenek, druhá pak ve vytváření příběhů na základě obrázků. Scrabble i Dixit ale vyžadují docela pokročilou znalost jazyka. Ano, dají se hrát i na úrovni A1 se slovní zásobou 400 slov, ale může to být docela frustrující.
Vyloženě jednoduchou hrou je Twister. Potřebujete vlastně jen barvy a výrazy jako pravá ruka a levá noha. Tudíž lze použít i český herní plán a nemusíte nic objednávat ze zahraničí. Je to hra spíš na doma než do jazykové výuky – přece jen je lepší, když Twister hrají lidé, kteří se dobře znají a nestydí se před sebou. (Pokud Twister neznáte, hra spočívá v kladení různých končetin na dvoumetrovou plachtu s různobarevnými body.)
Celkem snadno přizpůsobíte pro cizí jazyk taky hru zvanou Activity, tu už je ale lepší vzhledem ke kartičkám s pojmy nebo instrukcemi objednat ze zahraničí. Na každé kartičce máte několik pojmů, které máte buď předvést/namalovat nebo popsat.
Kupodivu ani hry jako Monopoly nebo Dostihy a sázky nevyžadují nijak mimořádnou znalost cizího jazyka. Navíc se každá hra dá „odstupňovat“, v rodinném kruhu s dětmi můžete v cizím jazyce říkat například jen číslovky. I když je samozřejmě lepší, když najdete hru, kterou zvládnete v cizím jazyce komplet. (PS: Monopoly se jmenují téměř ve všech jazycích stejně, Dostihy a sázky se anglicky řeknou Betting on horses.)
Další takovou jednodušší hrou, kterou lze hrát s velmi malou slovní zásobou, je FAUNA. V podstatě veškerá slovní zásoba, kterou potřebujete, je asi deset až patnáct vět a názvy zvířat – ty jsou ale napsané na kartičkách. U každého zvířete všichni hráči určují, jestli jí maso/ nejí maso, žije na statku/ nežije na statku, snáší vejce/ nesnáší vejce atd.
Na číslovky nebo izolovaná slovíčka je zase jednoduchou aktivitou, kterou si snadno zahrajete bez jakýchkoliv pomůcek, bingo.
Užitečné konverzační obraty, ale i výrazy z oblasti small-talku si procvičíte se hrou To je otázka. Pro tuhle hru jsem zatím neobjevila cizojazyčné mutace, ale určitě moc doporučuju učitelům cizích jazyků právě do této hry nahlédnout a vytvořit podobnou hru, která bude přesně pasovat na vaše studenty a váš styl výuky. (Základní informace o téhle hře najdete zde.)
Standardní výbavou v penálu učitele by měla být hrací kostka. Určitě pro ni najdete využití i bez herního plánu. Oblíbenou aktivitou je například procvičování slovesných tvarů s kostkou – čísla 1-3 označují osoby jednotného čísla, čísla 4-6 osoby čísla množného.
Pokud v penálu vyšetříte trochu víc místa, určitě svým studentům pořiďte StoryCubes, můžete koupit buď dražší originál nebo levnější variantu ve Flying Tiger. Originál má samozřejmě tu výhodu, že k němu můžete dokoupit různá tematická rozšíření (třeba na téma cestování, které mají studenti většinou rádi).
Pro fanoušky různých seriálů, filmů a televizních soutěží má určitě smysl pídit se po tom, jestli neexistuje stolní hra právě na to „vaše“ téma. Já jsem fanatickým fanouškem Teorie velkého třesku, v kuchyni mám na poličce LEGO figurky všech postav a všechny díly znám zpaměti popředu i pozpátku. Hrát hru na téma, které je mi takhle dobře známé, by neměl být problém ani na začátečnické úrovni, protože kontext mě prostě povede. A ptáte se, jestli taková existuje? Ano, existuje!!!
V neposlední řadě může být výzvou vytvořit si stolní hru vlastní. Zamyslete se, jaké téma máte rádi, co vás baví nebo co byste se potřebovali naučit. Pak už stačí jen nějaký větší karton, který použijete jako herní plán, a figurky z jiné hry.
Nejjednodušší stolní hru vytvoříte, když na kartičky napíšete slova jako barvy/zvířata/dny v týdnu/rostliny/ dopravní prostředky a hráči postupují vždy o tolik políček, kolik slov z dané oblasti znají. Asi nemusím zdůrazňovat, že zrovna tuto hru by měli hrát hráči s podobnou jazykovou úrovní.