Když se mi nedávno tohle všechno vysypalo v recepci zlínského hotelu Garni, vypadalo to, že vysvětlení „Víte, já tu mám zítra seminář Drobné předměty a jejich využití ve výuce“ už nic nezmění na tom, že slečna recepční považuje následující obrázek za standardní obsah mojí kabelky.
Do hodin často nosím různé věci, mám pro tyto účely několik pytlíčků s věcmi – jiný pro děti, jiný pro teenagery a jiný pro dospělé studenty. Ti poslední mezi mými studenty převažují a tak právě pytlík, který obsahuje namátkou nabíječku, flešku, pas, rtěnku, klíče, lístky do divadla, šátek nebo nůžtičky na nehty, s sebou nosím nejčastěji. V nouzi lze takovou sestavu poskládat i z věcí, které vám do hry propůjčí studenti. Tady je malá inspirace v angličtině a španělštině:
Je zajímavé, že podle mojí zkušenosti právě dospělí studenti tento typ aktivit oceňují nejvíce. Myslím si, že hlavním důvodem je skutečnost, že zjistí, že ty úplně nejběžnější věci v učebnici často nenajdou. Dospělý student je prostě najednou překvapen, že neví, jak se anglicky nebo španělsky řekne nabíječka nebo fleška, a přitom jsou to předměty, které má denně v ruce.
Pro takové ty uvolněnější hodiny před Vánocemi nebo před prázdninami také výborně fungují tématické hodiny zaměřené na reálie. V takovém pytlíčku pak může být čaj, deštník nebo Harry Potter (anglická verze) nebo vějíř, šátek na flamenco a turrón (španělská verze). Hodně také používám mapy a pohlednice.
Takže pytlík s věcmi jsme právě vysypali před studenty a co dál?
Nápady na aktivity
Kimovy hry
Ponecháme studentům několik minut k zapamatování předmětů, které mají před sebou, předměty zakryjeme a následně vyzveme studenty k zapsání toho, co si pamatují. Pokud chcete tuhle nebo jinou z následujících aktivit oživit, je možné se studenty dělat word cloud, respektive nubes de palabras (španělský překlad).
(Tip na tenhle jednoduchý program, který nevyžaduje ani instalaci, ani přihlášení jsem dostala právě od jedné z účastnic semináře ve Zlíně. Studenti prostě jen vepíšou slova – v našem případě slova zapamatovaná z Kimovy hry – do připravených řádků a kliknou na VISUALIZE, dále můžete vybírat mezi barvami, fonty, tvary apod.)
Druhou takovou „táborovou“ aktivitou je losování předmětů naslepo. Pytlík s věcmi necháme kolovat a pouze hmatem se snaží studenti poznat, co drží v ruce. Pokud uhádnou, předmět si ponechávají, případně získávají bod apod.
Hoří, hoří, přihořívá
Jednoho studenta pošleme za dveře a vybraný předmět schováme. Když se vrátí, celá skupina ho navádí slovy hot nebo cold. Když se hodně vzdaluje, říkáme freezing, když už je hodně blízko, říkáme burning. Když předmět najde, zvoláme Fire!. Anglicky se hře říká Hot and cold.
(Španělská verze: Frío, frío, caliente, můžete používat také výrazy te estás quemando, te estás congelando.)
Kámen – nůžky – papír
Podobně jako první hra, i tato má jednu obrovitánskou výhodu: Lze ji hrát prakticky se začátečníky (Nemusí totiž znát ani pojmenování toho kterého předmětu, prostě předměty buď schováváme nebo jako v tomto případě vyhráváme)
Anglická verze: rock-paper-scissors
Španělská verze: piedra-papel-tijeras
Role-playing
Kromě klasických a v hodinách hojně využívaných aktivit typu shopping, je dobré dát studentům nějaké aspoň trochu emotivnější zadání. Nechte je pohádat se o ukradené věci (například si mohou jako lupiči rozdělovat kořist) nebo popsat na základě pěti vylosovaných předmětů pachatele trestného činu. Když už shopping, tak aspoň smlouvání na orientálním tržišti a dohadování o cenu a množství.
Gramatika
Drobné předměty lze dobře využít i pro spoustu gramatických témat, tyto aktivity však vyžadují práci se známými pojmy (vybrat z balíčku pouze studentům známá slova). Gramatickou variantu snadno připravíme s Kimovkami: studenti mohou doplňovat členy, vymýšlet spojení se slovesem a procvičit tak řadu předložek nebo tvořit množná čísla.
Co před a co potom
Každá aktivita by měla mít svůj úvod a svůj závěr. Na úvod by student měl kromě jasných instrukcí dostat také informace o jazykovém materiálu, který bude potřebovat. V pokročilých skupinách můžeme tuhle fázi přeskočit, ale v nižších úrovních je dobré, aby studenti buď měli seznam věcí alespoň krátce před sebou v písemné podobě (podporujeme různé paměťové kanály) a také je dobré pamatovat na to, že aktivita bude nejlépe fungovat, pokud nového bude zhruba 20 %.
Na závěr můžeme spolu se studenty vybrat slova, která skupina považuje za důležitá (rozuměj chce se je naučit), a napsat je na tabuli, případně do jakékoliv jiné platformy, kterou se studenty používáme (já například hojně využívám virtuální třídy v aplikaci Quizlet).
Pokud vám to časově vychází, tak pro ukotvení nových slov v paměti je naprosto skvělé udělat se studenty zhruba po dvaceti až třiceti minutách od uplynutí aktivity techniku free-recall – v podstatě je jen vyzvat, aby napsali nebo řekli, která slova si zapamatovali.
V neposlední řadě je důležité motivovat studenty, aby si příležitostně vyzkoušeli tento typ učení i doma. Ať už se učíte téma oblékání, jídlo nebo dopravní prostředky, vždycky doma najdete pár věcí, které s tím nějak souvisejí. Mladším i starším studentům také můžete ve zkratce vyložit typologii paměťových kanálů nebo prostě jen skutečnost, že čím víc smyslů zapojí, tím snáz jim učení půjde.