Se seniory pracuju od roku 2011 – tehdy jsem byla garantem programu Univerzity třetího věku na FF UK. Od roku 2016 pak působím jako jazyková mentorka v centru pro vzdělávání seniorů Elpida. Studenti 55+ také tvoří zhruba čtvrtinu mých individuálních konzultací. Odborně se problematice vzdělávání seniorů říká gerontopedagogika a dneska bych pro vás chtěla v deseti bodech shrnout to, co je dobré vědět, pokud také máte starší studenty nebo rovnou kurzy zaměřené na tuto věkovou skupinu.

Motivace

Proč se senioři učí cizí jazyky? Tak žádnou anketu jsem nedělala, ale z mojí zkušenosti vyplývá, že nejčastější motivací je trénink mozku, paměti a chtějí „prostě něco dělat hlavou“. Dalším důvodem může být rodina žijící v zahraničí a nemalé procento lidí si také plní sny (setkávám se s tím zejména u románských jazyků, ale častěji než byste řekli také u angličtiny).

Ve srovnání s jinými kurzy je tu ještě jeden podstatný rozdíl. Starší studenti se na hodiny těší a chodí připraveni. Dělají domácí úkoly a vyžadují domácí úkoly. 

Tak jak je to v důchodu s tím časem?

Hodně mladších lidí si myslí, že v důchodu člověk konečně všechno dožene a bude mít čas na „ty koníčky“. Opak je pravdou. Senioři nemají o nic víc času než vy nebo já. Jak je to možné?

• S přibývajícím věkem se proměňuje vnímání času. Prostě čas se skutečně zrychluje 🙂
• Všechno vám déle trvá.
• Senioři mají brigády, zaměstnání a v neposlední řadě vnoučata.

A proč tu o tom píšu? Protože někteří senioři mohou být dost citliví, pokud přijde téma volného času na přetřes. Zejména mladší lektoři by si to měli často připomínat.

Zhoršující se smysly

S věkem se zhoršuje sluch, zrak a motorika – to dá rozum. Proto při poslechu skutečně pečlivě ověřujte, zda všichni dobře slyší. Pro některé studenty se může jednat o citlivé téma, které nebudou chtít řešit před celou skupinou – zejména je-li u nich zhoršení zraku či sluchu čerstvé.

Také jsem si zvykla číslo strany učebnice, která se nás zrovna týká, psát velkým písmem na tabuli a celkově také pomáhá psát strukturu hodiny v bodech na tabuli na začátku hodiny. 

Spousta moderních učebnic má také velmi malá písmenka, takže pozor při výběru učebnice. Tuhle začátečnickou chybu se podařilo udělat před lety mně a došlo mi to samozřejmě, když už knihu měli všichni koupenou.

Vyplatí se větší pomůcky

Pokud se svými studenty rádi hrajete různé hry, je určitě lepší mít větší hrací kostku a stejně tak další herní prvky jako třeba figurky a herní plán. Na tyhle pomůcky často náhodně narazím v prodejnách jako je Nanu Nana, Flying Tiger, ale taky IKEA.

A co paměť?

Je dobré si o paměti nastudovat co nejvíc teoreticky – zvlášť pokud jste dosud učili například gymnaziální studenty. Memorování je v pozdějším věku passé a je třeba pomoci studentům najít různé cesty, jak si mohou novou slovní zásobu osvojit. A seznámit se s typologií paměťových kanálů – například. 

První, co ale můžete udělat, je poradit svým studentům, že je důležité zlepšit koncentraci. Paměť a soustředění jsou spojité nádoby a hluk, stres, ale třeba i žízeň moc nepomáhá.

Paradoxně může být pro seniory těžké zjednat si na učení klid, zejména pokud jsou již oba manželé v důchodu, setkávám se s tím, že se v mrňavém bytě vzájemně ruší televizí, rádiem apod. Začněte proto vždy tím, že prověříte krátkým pohovorem jejich studijní prostředí. Nejednoho studenta se mi podařilo motivovat k učení ve studovně knihovny, ale třeba také v kavárně (tam sice moc klid není, ale zase to má jiný rozměr).

Relativně vysoká fluktuace v kurzech

Asi nikoho nepřekvapí, že starší lidé bývají častěji nemocní a zároveň se jich mnohem více týkají dlouhodobé absence (lázně, operace). Lektoři seniorských kurzů jsou tak specialisté na nízkoprahové aktivity, do kterých snadno zapojí snad všechny úrovně.

Výběr učebnice

Senioři ve velkém upřednostňují gramaticko-překladovou metodu (tedy česky a pěkně do hloubky) a často se brání moderním učebnicím typu English File – tedy metodě komunikativní. Na našem trhu v podstatě neexistují vhodné učebnice pro seniory. Co mi ale přijde důležité, je zohlednit cenu knihy (mezi seniory jsou v tomto směru samozřejmě velké rozdíly) a velikost písma. V Praze je hned několik antikvariátů, které se specializují na jazykové učebnice (například ten v Myslíkově ulici) a pro mě už je dneska samozřejmost, že moji studenti tuto informaci dostanou hned na první hodině.

(Pokud jsou pro vás typy učebnic španělská vesnice, mrkněte sem.)

A co internet? 

Vede cokoliv, co nevyžaduje registraci nebo nedej Bože instalaci. A samozřejmě je ideální, když je vstupní stránka v češtině. Základní senior-friendly stránka je tedy Wikipedie. Ale snadno je získáte pro práci s Lexiophiles nebo třeba pro poslech rádia.

Pokud jde o složitější věci typu Quizlet nebo Memrise, tak tam se mi podaří nalákat průměrně jednoho studenta z deseti.

Další technika…

Co si budeme povídat, pouštění cédéčka, které je dnes přiložené prakticky ke každé učebnici, není samozřejmostí ani u mladších. V seniorských kurzech mi dlouhodobě vychází, že s cédéčkem pravidelně pracují zhruba 2 z 10. Zřejmě s tím nic moc neuděláte, ale pár věcí zkusit můžete.

• Ptejte se, jestli studentům doma cédéčko funguje. 
• Pokud nefunguje, ptejte se proč. Často se to dá vyřešit i na dálku. Mohou mít například cédéčko poškrábané a tedy nefunkční a vy jim prostě jen vypálíte svoje).
• Snažte se dostat studentům poslechy do mobilu (i většina starších modelů zvládne mp3) a to nejlépe tak, aby je to stálo jedno dvě kliknutí. 
• I kdybyste měli jednu celou vyučovací hodinu věnovat tomu, že zprovozníte poslechy k učebnici v osmi mobilních telefonech, stálo to za to. 

Jak podpořit rodinní příslušníky

Troufám si říct, že snad každý z nás má ve svém okolí někoho 55+, kdo by rád dohnal angličtinu nebo jiný jazyk. Základem je trpělivost a podpora. Nespěchejte a pomozte dotyčnému najít jednoduchý a přehledný materiál. Ale ještě vetší službu mu prokážete, když jej nasměřujete do některého z center vzdělávání seniorů, třeba k nám do Elpidy.