Je jedna věc, která mě nepřestává překvapovat, pokud jde o naši profesi. A to je naprosto nedostatečná finanční gramotnost. Kurz Jak podnikat v jazykových službách vedu už několik let a když vezmu i individuální konzultace, tak má skoro dvě stě účastníků. Z nich bylo tak deset patnáct lidí, kteří měli nějakou finanční strategii.
Když se lidi na můj kurz hlásí, doufají, že se dozví, jak rozvinout a propagovat „nápad“. Jiní se zase bojí se tam přihlásit z podobného důvodu – že je budu tlačit do toho, aby měli nějaký úžasný „nápad“. Mnohem víc ale jde podle mě o to, aby to, co už člověk dělá teď, uchopil konečně trochu koncepčně.
Aby měl aspoň nějakou strategii. Přijde mi, že na začátku nestojí nějaký skvělý podnikatelský nápad. Ale ty úplně základní počty. Kolik musím měsíčně vydělat, aby rodina byla v pohodě a zbylo dost na dovolenou, Vánoce a nemoc? (Nápověda: Ceny a cenotvorba v jazykové výuce) Je evidentní, že výsledek bude dost individuální v návaznosti na vaši aktuální životní situaci – na druhou stranu i absolvent, který bydlí u rodičů, bude jednou splácet bydlení nebo živit rodinu (nebo obojí) a proto by měl myslet na budoucnost, rezervy atd.
Připadá vám to celé triviální a naprosto logické? Jenže mnoho volnonožců opravdu nemá přehled o toku svých financí. Je to dáno především tím, že příjem je relativně proměnlivý a tak je těžké ho sledovat. Výdaje se také proměňují, máme lepší i horší měsíce. Mnozí tak třeba začnou svoje příjmy i výdaje sledovat, ale vydrží měsíc, dva. A ani se nedivím. Otrocky zapisovat každou položku – byť do nějaké aplikace – je náročné. Mnohem jednodušší je udělat si hrubý dlouhodobý přehled. To vás bude stát sotva pár hodin vašeho času a máte vystaráno. Základem je odpíchnout se od měsíčních výdajů k těm ročním a ty potom dělit dvanácti. Bohužel těch věcí, které platíme jen jednou ročně je příliš na to, abychom s nimi počítali jako s něčím navíc – výdaje prostě nejsou jen nájem, jídlo a telefon, ale taky pojištění, povinné ručení, kroužky, Vánoce, nějaké to zdravotnictví apod.
Ale zpátky k našim počtům. Dostali jste se na částku 30, 40 nebo 50 tisíc měsíčně? Kolika hodinám výuky nebo dejme tomu normostranám to odpovídá při vašich současných cenách? Kolik je to hodin denně nebo za týden? A sleduju nějak ty výsledky průběžně? Vychází mi to? A teď opravdu neřeším, že někdo učí za 200 korun na hodinu a někdo za 700 korun. To je každého věc a určitá diversifikace trhu je naprosto přirozená.
Je víc způsobů, jak sledovat průběžně, jestli objem práce/ příjem/ optimální počet odučených hodin nebo přeložených normostran odpovídá tomu, co vám výpočtem vyšlo:
- tabulka v Excelu
- starý dobrý papír (diář, checklisty)
- čárky na futra
To poslední není vtip, já si skutečně dělám čárku na futro vždy, když odejde student 🙂 Pokud trváte na skutečných finančních záznamech a můj způsob pro vás nepředstavuje zjednodušení, ale zbytečnou komplikaci, tak máte na výběr z pestré škály aplikací typu Mint, Spendee, Wallet, Money Lover nebo Toshl (můžete do nich vkládat jen příjmy nebo příjmy i výdaje).
Někdo z nás potřebuje spíš denní zaznamenávání, někomu zase vyhovuje týdenní interval a někdo bude mít vlastní interval v návaznosti na projekty. Pokud průběžně fakturujete, postačí graf z programu jako je Fakturoid. Pokud ale máte delší fakturační intervaly nebo stejně jako já fakturujete práci najednou až koncem měsíce, o žádném pravidelném sledování odpracovaných hodin tu nemůže být řeč.
