(DŮLEŽITÉ: Tento článek vznikl v dubnu 2020!)

Naprostá většina karanténních mouder v mojí sociální bublině se nese zhruba v následujícím duchu: využít čas pro sebevzdělávání, převést práci online, pracovat na webovkách, napsat knihu, začít nový projekt. Taky zaznívají věci jako příležitost ke změně, zastavení, zamyšlení atd. Další pěknou várku tvoří komentáře o rezervách, které by přece každý podnikatel měl mít. (Ano, měl by. Ale poslední, co potřebuje slyšet ten, kdo je nemá, je právě tohle.)

Zní to všechno krásně. Dává to smysl a moc se tomu nedá vytknout. Ale často v tom chybí špetka solidarity. Špetka solidarity s těmi, kteří se neměli dobře před krizí, a těžko teď po nich můžeme chtít, aby vzali současnou situaci jako příležitost uvědomit si, jak dobře se jako civilizace máme. V České republice je extrémně vysoké procento lidí zadlužených, lidí v exekuci a lidí na hranici chudoby. Jasně, říkáte si, kolik jich asi je mezi jazykáři? Ale já zas říkám, a proč by mezi námi neměli být?

A pak je tu druhá skupina lidí. O práci nikdy neměli nouzi, ale dělají prostě něco, co se online převést nedá. Jejich cílovkou jsou předškoláci, mateřinky, senioři… Navíc řada firem stopla výuku okamžitě po začátku karantény. Některé subjekty z „opatrnosti“ nezaplatily už únor a vyjednávání o splátkách atd. je časově i psychicky náročné. Co tím chci říct? Prostě jen to, že svět není tak černobílý, jak se někdy jeví. Jedna věc je převést stávající kurzy online (tam stačí v podstatě jen dobrá vůle se to naučit) a druhá věc je najít zbrusu nové klienty a převést vše online. To už je takřka nadlidský výkon. Nota bene, pokud nejste zvyklí klienty „lovit“ v online vodách.

Co bych dělala, kdybych byla bez práce a bez peněz?

Kontakty v mobilu

Naučit se si o práci říct na rovinu je zcela základní dovednost. Stačí sesmolit hezkou a věcnou smsku a poslat ji všem kontaktům v mobilním telefonu, zejména pak klientům za několik posledních let a kolegům. Ale nebála bych se vystřelit i pár slepých nábojů a napsat i lidem, kteří možná ani neví, čím se živím. V jednoduchosti je síla, takže podle mě bohatě stačí něco jako: „Ahoj, opravdu moc teď hledám nové klienty, pokud víš o někom, kdo se chce učit anglicky, budu moc ráda za předání kontaktu.“ Lidé vesměs pomáhají rádi, tím spíš, když je to stojí „pouhé“ předání kontaktu. Klidně můžete doplnit něco jako „Sladká odměna tě nemine.“

A ne, není to ostuda, ani to není trapné. Je to normální situace, která může potkat každého.

iTalki.com

Existují globální lektorská tržiště, nejznámější z nich je iTalki. Svoje jazykové dovednosti tu nabízejí rodilí i nerodilí mluvčí, takže cokoliv, co učíte v terénu tady u nás, můžete nabídnout i na iTalki. A když mrknete do sekce angličtina, rychle zjistíte, že angličtinu tu nenabízejí jen rodilí mluvčí. A čeští studenti už se taky pomalu, ale jistě učí hledat lektory na iTalki – čím víc nás tam bude, tím budou radši. (To je řečnický obrat, já tam zatím nejsem :-))

První zviditelnění v online světě

Pokud vůbec nejste zvyklí propagovat se na internetu, nejsnáze svoji první profesní stopu zanecháte na LinkedIn. Pravda, žádný velký traffic tam nečekejte, ale když si odkaz přidáte do patičky e-mailu, je to aspoň začátek. LinkedIn sám práci nepřinese, ale je to asi nejrychlejší způsob, jak vytvořit místo, kam budete navádět případné zájemce. A zatím si v klidu můžete pracovat na webovkách, pilovat svůj Instagram nebo hledat práci.

(více v článku: LinkedIn profil jazykového volnonožce)

Jak můžu pomoci já?

• Velice ráda uveřejním váš článek tady na blogu s odkazem na vás/vaše stránky/váš LinkedIn profil. Pokud máte pocit, že by právě tahle malá reklama mohla pomoct propagovat vaše služby, stačí mi napsat a určitě se domluvíme. 
• Pokud myslíte, že by vám pomohl jakýkoliv můj kurz nebo konzultace, určitě neváhejte si o ně říct. Není potřeba nic dlouze vysvětlovat, prostě mi o tom napište a já vám kurz nebo konzultaci ráda zdarma poskytnu.