Slovanské jazyky mi vždycky přišly těžké. V mojí hlavě jako by pořád běžel následující program. Neustále třídím slovní zásobu podle toho

• co se řekne stejně,
• co se řekne podobně,
• co zní stejně nebo podobně, ale má jiný význam,
• co se řekne úplně jinak.

Když jsem polsky zaskoczona (překvapená) a rozczarowana (zklamaná), tak s tím se ještě nějak vyrovnám. Koneckonců i tu jagodu jako borůvku nějak unesu (jahoda je polsky truskawka), stejně tak otřepaný učebnicový příklad laska niebieska mě nerozhází, protože se o tomto jevu nebavím zrovna na denní bázi. (Znamená to „modrá hůl“, ani o tom – světe div se – nemluvím moc často.)

Existuje ale těžší kalibr, a to slova, která skutečně vedou k nedorozumění. Prosím vás, neříkejte Polákovi, že jste byli na dovolené karawanem. Protože informace o tom, že jste jeli na dovču pohřebním vozem, ho minimálně zaskočí. Když slyším, že někdo idzie do sklepu po ziemniaki, vždycky mi tam skočí český sklep a brambory. Začne mi to být divné, až když někdo idzie do sklepu po mleko, chleb a wodę mineralną. Jde totiž do obchodu… O pomocy drogowej už v Jazykovém koutku řeč byla. Opravdu se nejedná o pomoc závislým.

Kde mám potom jistotu, že slova jako most, chata, miska, schody, hydrant, kompas, motyka nebo tramwaj opravdu znamenají to, co si myslím, že znamenají? (Jen pro pořádek, ano, znamenají.)

No a pak je tu moje noční můra ve všech jazycích – tedy pravopis. Stačí, když řeknu, že po celé jedné řadě měkkých souhlásek píšeme tvrdé y. Takže život je życie, Šimon je Szymon, čím je czym a Řím je Rzym. A pak je tu spousta vychytávek, do jejichž pravidel jsem zatím opravdu nepronikla. Například české mystika píšeme polsky mistyka.

Závěrem jeden fenomén, kterému nelze uniknout, když je řeč o polštině. Jsou to české vtipy parodující polštinu. Říkala jsem si, jestli pro názornost nějaký zmínit a moc se mi nechce. Mně to nikdy nepřišlo vtipné. Nakonec jsem si zjednodušila práci a tady máte to, co na dané téma nabídne Google jako první. Ježek se údajně řekne kaktus pochodowy, kůň zase samochod kopytowy, blecha je gangster koszulowy a kamzík je koza turystyczna.

Důležitější ale je, co není vtip. Koloběžka se řekne hulajnoga elektryczna, surfovací prkno je deska surfingowa, silniční zácpa korek drogowy, neprůstřelná vesta kamizelka kuloodporna, mobilní telefon telefon komórkowy a deskorolka je skateboard.

Upřímně je to jen lenost těch, kteří si takové vtipy vymýšlejí, že se nepodívají do slovníku. Není třeba jazyk nijak prznit a celkem vtipné příklady lze vybrat z toho, co už ve slovníku je 🙂

Pobaví i spadochron padák, kręgosłup „páteř“, zegarmistrz „hodinář“ nebo fotel na biegunach „houpací křeslo“.

Baví vás jazykové zajímavosti v češtině i v cizích jazycích?

Nahlédněte do nového titulu z nakladatelství Jazykový koutek: