Dnes se podíváme na frazeologismy spojené s různými národnostmi. Pojďme hned na úvod šlápnout do vosího hnízda! V jakých frazeologismech najdeme Čechy a češtinu?

Polština zná výraz czeski film „český film“ pro nejasnou a nepochopitelnou situaci. Výraz má původ v české kinematografii šedesátých letech, která často sdělovala věci mezi řádky. I člověk znalý českého kontextu musel hooodně hledat, natož pak z polské perspektivy. 

V maďarštině existuje frazeologismus csehül áll „stojí jako Čech“ a bohužel to neznamená nic dobrého. Ten, kdo si maďarsky stojí jako Čech, je na tom opravdu, ale opravdu špatně. Maďarům pak v češtině kontrujeme různými výrazy typu „ty seš Maďar“ ve smyslu člověka, který ničemu nerozumí nebo se kterým se nelze domluvit. A dost možná pochází z maďarštiny rčení „to jsem z toho jelen“. Maďarsky jelen znamená „zde, přítomen“ a čeští vojáci, kteří v dobách Rakousko-Uherska slýchali toto slovo od svých maďarských kolegů při nástupu, ho používali jako posměšek.

Němčina zase zná „českou vesnici“, ein böhmisches Dorf ve významu naší „španělské vesnice“. Pokud něčemu vůbec nerozumíte, můžete říct Das ist mir ein böhmisches Dorf nebo dokonce Das sind mir böhmische Dörfer.

Je evidentní, že jazyky jiných národů často reprezentují něco nesrozumitelného nebo nepochopitelného. Pomyslná španělská vesnice je prakticky všude zastoupena sousedem nebo vzdálenějším národem, který ale odráží stereotyp nesrozumitelného jazyka. Angličané tak například říkají It´s all Greek to me „je to pro mě řečtina“. Řekové neoplácejí stejnou mincí a jdou dál na východ. Řecký ekvivalent είναι κινέζικα για μένα (íne kinézika ja ména) znamená „je to pro mě čínština“. 

Osobně mám v angličtině ještě ale mnohem raději výraz s velice podobným, ne-li totožným, významem it´s double Dutch „je to dvojitá holandština“, který naráží nejen na nesrozumitelnost holandštiny, ale taky trochu vypovídá o vzájemných vztazích. Více o výrazech spojených se slovem Dutch jako třeba Dutch uncle nebo Dutch courage, najdete v článku o jazykové xenofobii.

Některé souvislosti dávají smysl, některé méně. Vždycky mi přišlo docela zvláštní, že když ve španělštině děláte hlupáka nebo tzv. blbého, děláte Švéda (hacerse el sueco). Švédsko není zemí geograficky úplně blízkou a zároveň bych neřekla, že nějaká švédská charakteristika je celosvětově tak vyhlášená, aby se ujala jako stereotyp v dalekém Španělsku.

Podobně italské fare il portoghese „dělat Portugalce“, které znamená „jezdit načerno“, případně vetřít se třeba do divadla bez placení a logicky také odejít z restaurace bez placení, není úplně jasné. Zdá se, že souvisí s určitými výhodami, které portugalská komunita v Římě požívala ze strany Vatikánu (například vstupy zdarma). Když se potom místní Říman chtěl někam dostat zadarmo, prostě předstíral, že je Portugalec. Naprosto doslovně tedy dělal Portugalce. Ale jak to bylo doopravdy, kdo ví, dostupná vysvětlení jsou dosti krkolomná.

To slovinské delati se Francoza „dělat Francouze“, ve významu „předstírat nevědomost“ už je přece jen trochu jasnější. Francouzi jistě prominou 🙂