Už léta si stojím za tím, že práce s jazyky je dream job. Přináší slušné finanční ohodnocení, ale taky svobodu, jakou vám málokterá jiná práce dá. Pravdou ale také je, že když se po maturitě rozhodujete kam dál, dost často se ozve někdo z rodiny s námitkou, jestli by přece jen práva nebo třeba ekonomka nebyly lepší volbou. 

A dokonce i já sama, když mě někdo osloví s tím, že uvažuje o studiu jazyka na VŠ, bývám na rozpacích. Na jednu stranu mě to hrozně moc těší, ale na druhou jsem často na pochybách, jestli studium tomu či onomu studentovi přinese právě to, co od toho očekává….

• I když jazyk(y) milujete, je dobré zamyslet se ještě před odesláním přihlášky na VŠ: Proč zrovna jazyky? Co přesně mě baví na jazycích? Cestování? Anebo se rádi noříte do větných rozborů? Protože pokud je vaší hlavní motivací cestování, pak je cestovní ruch jasná volba (třeba na VŠE) a nemusím se trápit s literaturou na FF UK. Chci překládat nebo tlumočit? Pak je lepší volbou translatologie než filologie. Chci učit? Pak moje kroky povedou na peďák. Jasně, říkáte si, to dá rozum. Mnoho lidí ale studuje jazyky, aniž by měli konkrétní představu, co s nimi budou dělat. Po studiích samotných tak může trvat roky získat alespoň základy kýžené specializace. Co z toho plyne? Přečíst si studijní plán je základ! A pak taky umět se zeptat. Kolik hodin praktického jazyka vás čeká? Kolik bude teorie? Kolik zase předmětů, které s vaším milovaným jazykem vůbec nesouvisejí?  
• Dlouhodobě se osvědčuje kombinace velkého a malého jazyka, a je celkem jedno, jestli se rozhodnete stát se překladatelem, učitelem nebo průvodcem. Velký jazyk zajišťuje trvalý přísun práce, zatímco s malým jazykem je práce relativně méně, ale zato přináší ty nejzajímavější – a mnohdy dobře zaplacené – zakázky. Nemám teď ale na mysli velikost jazyka z hlediska počtu mluvčích. Například španělština je technicky vzato velkým jazykem, ale už ne tak velkým z hlediska zdejšího trhu práce. Podle průzkumů personálních agentur nepatří mezi nejžádanější jazyky. Bilance zakázek ze strany například překladatelských agentur veřejně dostupná není, ale nebude se příliš lišit. Mezi ty velké jazyky na trhu práce u nás patří angličtina, pak dlouho dlouho nic, následuje němčina, francouzština a ruština.
• Mezi jednotlivými obory jsou překvapivě velké rozdíly co do kvality a vlastně jsem nikdy nepřišla na to, jak by se v tom měl zorientovat někdo těsně po maturitě. Úroveň některých oborů je vynikající a některých zase… zoufalá. Někde se skutečně během pár let naučíte jazyk na úroveň C a dostanete už během studia možnost přičichnout k věcem z praxe, zkusit si například tlumočení a získat užitečné kontakty. A jinde si o tom můžete jen nechat zdát. Dny otevřených dveří jsou sice fajn, ale to podstatné se tam člověk stejně nedozví. Podobně evaluace mají jen malou výpovědní hodnotu. Určitě bych se snažila získat kontakt na kohokoliv z vyššího ročníku a vyzpovídat ho. Absolventi nebo jednotlivé ročníky také velice často mívají například skupinu na Facebooku nebo Whatsappovou skupinu. Informace, které tam získáte, jsou k nezaplacení. Určitě taky pomůže „proklepnout si“ učitele a zjistit si o nich něco víc, než obsahuje prezentace na webu katedry.