- Papír a tužka. Jsem ze staré školy. Co si nenapíšu na papír, to se do hlavy nedostane. Píšu na účtenky, zadní stranu faktur, kousky kartonu, prostě popíšu všechno, co je v dosahu. Podobných papírků mám plnou kabelku, někdy pak přepisuju do sešitu a někdy prostě putují do koše.
- Deník. Střídám jazyky podle nálady, ale většina textu je řecko-polsko-finsky. Psaní deníku mi pomáhá udržovat aktivní znalost jazyka, nejen tu pasivní. Nedám na tuhle techniku dopustit a proto o ní také najdete v Jazykovém koutku několik článků (1, 2, 3)
- Knížky. Kdykoliv něco čtu v cizím jazyce, připadá mi to jako zázrak, jako když jsem rozluštila tajný kód. Nejradši mám současné autory, povídky, městské kulisy. A klíčový návyk? Tužku do ruky a nebát se psát do knížky.
- Radio Garden. Rozhlas je moje zdaleka nejoblíbenější médium (i když teda YouTube ho teď dost dotahuje :-)). A tahle aplikace je vlastně takový gamifikovaný poslech rozhlasu. Jezdíte prstem po mapě světa, zkoušíte různá rádia, ukládáte si je do oblíbených… a pak… pak většinou usnete.
- Easy Languages. Vždycky říkám, že kdo si to vysedí u Easy Languages, už nepotřebuje ani lektora, ani učebnici.
- Mobil. Je to tak. Jakkoliv miluju knížky, už dávno si nedokážu učení představit bez chytrého telefonu. Je to nejrychlejší spojka nejen ke slovníku, ale taky k některým dalším věcem na tomhle seznamu.
- YouTube. Cíleně si vyzobávám pohodové kanály v mých cílových jazycích (viz nedávný článek Co mi zaručeně zvedne náladu).
- Filmy. Je mi líto, já vůbec nejsem na seriály (i když všichni dobře víme, že jsou na učení jazyka mnohem vhodnější než filmy). Snad v každém jazyce mám oblíbený film, který jsem viděla třeba dvacetkrát a podívám se na něj ráda znovu. Třeba v němčině je to 25 km/h a ve španělštině zase Volver. Umím ty filmy zpaměti a z nějakého důvodu mě to hrozně uklidňuje 🙂
- Kafe. Pití kávy – i když teda v poslední době jsme vyměkla a střídám kávu s meltou – je pro mě spojené se zastavením a zklidněním. Mám ráda, když je učení rituál.
- Vana. V panelákovém bytě a s pětičlennou rodinou je někdy opravdu těžké najít chvíli klidu. Občas si fakt říkám, jak by na tom moje jazyky byly, kdybychom neměli vanu, ale sprchový kout.
předchozí článek: Zavináče a piškoty 2
následující článek: 10 zajímavostí o jazycích v Africe (Líza Getta)