Pokud sledujete Jazykový koutek na Instagramu, Twitteru nebo Facebooku, asi vám tento týden neuniklo, že jsme se dočasně přesunuli do Sarajeva. A to si prostě říkalo o článek!
1. A jaká že je bosenština? V prvé řadě krásná! Zvučná, melodická a stejně jako všechny slovanské jazyky při troše soustředění srozumitelná. Mezi spoustou povědomých slov se ale tu a tam objeví některé, které je už na první pohled odjinud. Jakmile se začnete pídit po jeho původu, většinou zjistíte, že pochází z turečtiny.
2. A tak ve výlohách obchodů narazíte na slova jako jastuk „polštář“ z tureckého yastık, alat „nářadí“ z tureckého alet, čarapa „ponožka“ z tureckého çorap, tava „pánvička“ z tureckého tava nebo sat „hodinky“ z tureckého saat. Abychom ale byli féroví, řada těch slov je původem z arabštiny nebo perštiny a turečtina posloužila tak trochu jako nosič 🙂 Proto jim někdy neříkáme turcismy, ale orientalismy.
3. Mezi nespočtem turcismů ale tu a tam potěší milý germanismus – to, když chcete v pekárně rohlík a vedle něj je nápis kifla (z něm. Kipfel), nebo nekonečně dlouho jedete v koloně za autem, na kterém je nápis šlep služba „odtahovka“ (z něm. schleppen).
4. Aby té turečtiny nebylo málo, v Sarajevu najdete také Yunus Emre Enstitüsü. To, co je u nás Goethe-Institut na němčinu nebo British Council na angličtinu, to je ve světě Yunus Emre Enstitüsü pro turečtinu. Je to celosvětová organizace s mnoha pobočkami, kde můžete nejen navštěvovat kurzy turečtiny, ale také složit mezinárodně uznávanou zkoušku z tohoto jazyka. Institut je pojmenován po slavném tureckém básníkovi ze 14. století.
5. Mimořádně zajímavé ale je, že v Bosně najdete hned tři zastoupení zmíněného institutu, což je na tak malou zemi víc než dost. A je ještě jedna země na světě, kde najdete tři pobočky, a tou je Kosovo. Po dvou pak najdete v Německu, v Albánii a v Pákistánu. A po jedné v řadě evropských zemí (asi víte, že v Praze ne), ale taky v Japonsku, Kataru, Somálsku nebo třeba Bahrajnu. Stejně jako Goethe-Institut nebo British Council, i Yunus Emre Enstitüsü najdete hlavně tam, kde má Turecko historicky nějaké vazby a stojí za to investovat do zviditelnění turečtiny.
6. Typická bosenská koncovka v názvech různých podniků je -džinica. Třeba buregdžinica, tedy něco jako burekárna neboli místo, kde se vyrábí a prodává burek. Koncovka je zajímavá tím, že kombinuje turecký sufix pro povolání -ci (čti dži) a slovanský sufix -nica. (foto zde)
7. Pokud existuje jedno slovo, které definuje Sarajevo, tak je to pestrost. Snad všude na světě si můžete u stánku se suvenýry koupit něco se svým jménem. V Sarajevu si vybere Milan i Miloš, ale taky Mustafa, Muamer nebo Sabahudin.
V Sarajevu si vybere Milan i Miloš, ale taky Mustafa, Muamer nebo Sabahudin. pic.twitter.com/Y3wX9NUril
— Jazykový koutek (@jazykovykoutek) May 26, 2022
9. A vskutku pestrou nabídku skýtají také sarajevská knihkupectví – od globalizované překládané literatury typu Jak být šťastný alias Kako biti sretan až po ryze místní tituly jako je například příručka pro náctileté muslimy Muslimanski tinejdžeri.
Sarajevská knihkupectví skýtají vskutku pestrou nabídku – od globalizované překládané literatury typu Jak být šťastný (Kako biti sretan) až po ryze místní tituly jako například příručka pro náctileté muslimy Muslimanski tinejdžeri. pic.twitter.com/TfeiHVM7Q7
— Jazykový koutek (@jazykovykoutek) May 26, 2022
10. Název hlavního města Bosny a Hercegoviny – Sarajevo – je odvozen z tureckého slova saray „palác“. A ta slovanská koncovka -evo, ta už asi nikoho nepřekvapí 🙂 Město Mostar pak odvozuje svůj název od středověkých hlídačů mostu, kterým se říkalo mostari.