Švédština: badkruka

Švédové obzvlášť rádi tráví léto u vody, nejlépe u jednoho z přibližně sta tisíc švédských jezer. Někteří do vody skočí bez rozpaků, jiným ale trvá věčnost, než se konečně ponoří. Pro takového jedince má švédština zvláštní a zcela unikátní výraz badkruka, který vznikl složením dvou slov: bada a kruka. Bada znamená plavat/koupat se a má společné kořeny s anglickým to bathe, kruka se běžně překládá jako džbán nebo hrnec, ale slangově se taky používá ve významu zbabělec. Švédský badkruka je tedy něco jako „koupací zbabělec“. Nejčastější švédské povzbuzení ke skoku do vody pak zní: Hoppa i, badkruka!

Italština: culaccino 

Pokud v Itálii při pití jakéhokoliv chlazeného nápoje zapomenete použít podtácek, necháte na sebe hostiteli nepříjemnou vzpomínku v podobě culaccino – pověstného mokrého kolečka na ubrusu nebo na stole (v množném čísle culaccini). Tohle unikátní, do většiny jazyků těžce přeložitelné slovo, je odvozeno z culo, což v překladu znamená dno nebo taky zadek – nejen ve smyslu části těla, ale také konce salámu, patky chleba atd.

Francouzština: juilletistes / aoûtiens

Červenec (juillet) a srpen (août) – nejoblíbenější, nejtypičtější a pro mnohé nejvhodnější měsíce na dovolenou. Někdo si chce od práce odpočinout už v červenci, jiní si dovolenou šetří na srpen. A právě pro tyhle dvě skupiny dovolenkářů má francouzština vlastní slova. Juilletistes jsou prý považováni za lenochy, protože si balí kufry ještě v době, když jejich kolegové pilně pracují a do kanceláře se vracejí v srpnu, až když je práce méně. O aoûtiens se zase říká, že jsou sebestřední, protože v září, kdy se všichni dávno vrátili do kanceláře, chtějí vypadat opáleně.

Turečtina: meltem

Jako meltem se v turečtině označuje obzvlášť silný a suchý vítr vanoucí ze severu Egejského moře, se kterým mají kromě Turků bohaté zkušenosti také obyvatelé řeckých ostrovů. Meltem sice bývá příjemnou změnou v nekonečném vedru, ale místní ho nemají moc v lásce kvůli tomu, že víří písek a ten se pak dostává všude tam, kam nemá. O to víc překvapí, že Meltem je v Turecku rozšířené ženské křestní jméno.

Němčina: Sommerloch

Doslova letní díra je německá variace na českou okurkovou sezónu, protože právě v letních měsících se v německých zprávách často objevují zvířata, o kterých se během roku skoro vůbec nepsalo. V létě, kdy se nic moc neděje, ale vylézají ze své letní nory, aby v tisku vyplnila prázdná místa. Ostatně, i česká okurková sezóna pochází z němčiny. Předlohou se jí stala Sauregurkenzeit (doba kyselých okurek), o které se poprvé začalo mluvit koncem18. století mezi berlínskými kupci. V létě tehdy všichni měli tolik práce se sklizní a nakládáním okurek, že nestíhali chodit nakupovat, a proto obchod tak trochu skuhral.

Norština: utepils

Norové sice v pití piva tolik nevynikají, zato ale mají utepils – speciální slovo pro pivo vychutnávané venku, přičemž nejčastěji se používá pro vůbec první pivo na čerstvém vzduchu v sezóně. Pokud vám na utepils připadá něco povědomého, není to náhoda. Zatímco ute norsky znamená venku, pils je zkratkou českého Pilsner. Kromě robota se tak dá právě Pilsner považovat za jedno ze slov, které se z češtiny úspěšně rozšířilo do dalších jazyků. Norský utepils je vlastně takový „outdoorový ležák“.

Italština: meriggiare

Tohle letní slovo pochází z meriggio (poledne) a není divu, že minimálně ve střední Evropě nemá obdoby. Jeho význam totiž pochopí jen ten, kdo nejednou zažil pořádnou nálož žhavého středomořského slunce. Dobu, kdy je slunce nejvýš, většina Italů přečkává doma nebo alespoň ve stínu, a právě tomuhle odpočinkovému přečkávání se italsky říká meriggiare. Ve 20. století daný výraz proslavil jeden z nejvýznamnějších italských spisovatelů, nositel Nobelovy ceny Eugenio Montale v básni Meriggiare pallido e assorto.

Turečtina: yakamoz 

Přesně takhle Turci říkají třpytivému odrazu měsíce na mořské hladině. Do turečtiny tohle slovo přišlo z řečtiny, kde diakamos (διακαμός) označuje fosforeskování moře, které kromě slunce často způsobují ryby. V roce 2007 byl yakamoz v anketě Das schönste ABC der Welt dokonce zvolen nejkrásnějším slovem na světě, a to hlavně pro schopnost tureckého jazyka obzvlášť výstižně popsat tak nádherný obraz. Není divu, že se yakamoz často objevuje v turecké romantické poezii i názvech řady přímořských restaurací.

Španělština: botellón

Pouliční párty, při kterých nesmí chybět alkohol a dobrá nálada, to je jedním slovem botellón. Tyhle akce jsou ve Španělsku populární zejména mezi mladými lidmi, kteří tak reagují na zvyšování cen drinků v barech a raději se scházejí venku. Další důvod, proč se tyhle večírky staly tak populární, je možnost shromáždit venku víc lidí než uvnitř v klubu. Slovo vzniklo v osmdesátých letech minulého století v Andalusii, kdy tyhle nízkonákladové večírky začali pořádat dělníci. Svůj název si botellón vysloužil proto, že po takové akci se vždycky ráno na ulici válí spousta prázdných lahví (botellas). A co teprve takový macro-botellón, což je botellón s obzvlášť velkým množstvím účastníků, který se obvykle musí plánovat dopředu.

Nizozemština: uitwaaien

Tohle unikátní nizozemské slovo se používá pro procházky v silném větru, které se výborně hodí na pláž k moři, ale můžou probíhat i v parku, nebo na jakémkoliv klidném místě v přírodě. Uitwaaien Nizozemci doporučují na pročištění hlavy a rádi je praktikují téměř po celý rok, a to i v zimě. Předpona uit- znamená venku, sloveso waaien se překládá jako vát, takže uitwaaien doslova znamená něco jako „venkovní vlání“, které se stalo o to populárnějším během covidové pandemie.