Vypsala jsem nový kurz řečtiny pro začátečníky a při té příležitosti mě napadlo sepsat pár věcí, které mi (ne)fungují, a doufám, že pomohou i vám.
-
Prohánět to pořád dokola sítěmi je sice lákavé, ale moc to nefunguje. Moje řečtinářská skupina čítá na FB skoro dva tisíce lidí a konverze z ní je minimální. Jasně, můžete si říct, že to třeba nedělám dobře, ale ono je obecně těžké přimět neznámé lidi ke koupi něčeho v podstatě anonymního. A proto funguje desetkrát líp:
-
Databáze! Databáze všech vašich bývalých i současných studentů, ale také potenciálních studentů, kteří třeba v průběhu roku projevili zájem. Moje databáze zájemců o řečtinu čítá dvě stě adres a konverze z ní je desetkrát vyšší než z FB skupiny! Nepřeháním.
- Stejně tak kampaně fungují především tam, kde máte už nějakou pevnou základnu. Pokud ještě moc fanoušků nemáte, nebo na sociálních sítích začínáte, dejte si na kampaně dobrý pozor. Výuka je něco velice osobního a aby lidé zareagovali na takovou reklamu a do kurzu se vám opravdu přihlásili, musí už vás trochu znát. Pak teprve mohou být kampaně tím pravým urychlovačem.
-
Důležitá věc, neposílám hromadné maily, nebo jen minimálně. Správné oslovení nebo třeba to, jestli si vykáme nebo tykáme, jsou drobnosti, ale dost důležité. Nebo jen to, že navazuju na minulou konverzaci. Je to piplačka, ale vyplatí se.
-
Nicméně pokud už prohánět sítěmi, tak i tady je pár pravidel. Alfa a omega jsou fotky. Taky je dobré propagovat s relativně velkým předstihem. Pokud se podíváte například na zahraniční instituty, tak lekce začínají až v říjnu a propaguje se celé září, leckde začal zápis už poslední týden v srpnu.
-
Skupinovky se nejlépe plní tam, kde máte z loňského roku převis individuálů. Část individuálů samozřejmě do skupinovek nikdy nedostaneme, ale obecně je to mnohem méně lidí, než kolik si lektoři myslí. Zejména letití individuálové uvítají změnu nebo nějakou novou dynamiku, kterou jim prostě ve dvou nikdy nedáme. Opravdu záleží jen na tom, jak to lidem podáte.
-
Pokud se tedy domluvíte byť jen s jedním nebo dvěma z vašich individuálních studentů, zafunguje nějaká zvláštní psychologie, kterou bych popsala asi jako „všechno se líp nabízí, když už tam jednoho dva lidi máte“. A naopak se hůř prodává něco, kde je pořád nula přihlášených.
-
Doslova magicky pak funguje mantra zvaná „poslední místo„. Na ono poslední místo mívám v průměru čtyři zájemce. Takže se pak rozhoduju, jestli nevypsat kurz nový, případně mám další adresy do databáze.
-
Se slevami v případě výuky vůbec nepracuji. Asi tušíte proč, nepřipadá mi vhodné, aby první zájemci měli ve finále vyšší cenu než ti, kteří kurz koupili na poslední chvíli. Ale ani obráceně to není žádná hitparáda, i když samozřejmě early bird cena už zní podstatně líp.
- Pokud se vám ale z nějakého důvodu ono magické poslední místo zaplnit nedaří, požádejte o pomoc ty, kteří už jsou v kurzu přihlášeni. Velice pravděpodobně znají někoho, kdo by o podobný kurz mohl mít zájem. Není to žádná hanba vznést úplně jednoduchou otázku typu „v kurzu mi stále zbývá jedno volné místo, nevěděli byste o někom?“.
-
V neposlední řadě skutečně vyladit popisek, anotaci. Poprosit někoho dalšího, ať vám to zkontroluje. A teď fakt nemám na mysli chyby, ale spíš to, jestli nechybí nějaká podstatná informace. Lidi odrazuje, když musí cenu, čas, offline/online atd. složitě hledat.
-
U online skupinových kurzů už jako lektoři často počítáme s tím, že lidé Skype nebo Zoom už přece dávno znají. Věřte, nevěřte, pořád ještě jsou lidé, kteří s nimi pracovat neumí. Proto připojuju v anotaci poznámku o tom, že v takovém případě spolu Zoom samozřejmě vyzkoušíme s předstihem. Do jisté míry je to dáno tím, že mám trochu starší cílovku. Vy třeba ne, ale možná jsou zase jiné věci, díky kterým bude potenciální klient cítit větší důvěru a vyplatí se je uvést.