1) První překlady jsou staré asi 4 500 let
O potřebě překladů svědčí už hliněné tabulky z doby 2 500 let př. n. l. obsahující překlady symbolů ze sumerštiny do eblajštiny, dvou jazyků starověké Mezopotámie. Jedním z nejstarších překladů je Septuaginta – překlad hebrejské Bible do staré řečtiny. Vznikal mezi 3. a 1. stoletím př. n. l. a svůj název získal proto, že na něm pracovalo na 70 překladatelů. Za jeden z nejstarších překladů „právnických textů“ se považuje Rosettská deska z roku 196 př. n. l. Text dekretu je na ní vytesán trojjazyčně: staroegyptskými hieroglyfy, staroegyptským démotickým písmem a starořečtinou.
2) Patronem překladatelů je sv. Jeroným
Proč? Jeho největším počinem byl překlad Bible do latiny. Starý zákon přeložil z hebrejštiny, a Nový zákon z řečtiny. Zajímavý je především Jeronýmův moderní přístup k překladu, jehož podstata je aktuální dodnes. Už tedy, na přelomu 4. a 5. století n. l., Jeroným přemýšlel nad tím, jak překlad efektivně přizpůsobit jeho potenciálním čtenářům – rozhodl se proto pro mluvenou latinu neboli vulgátu. Se svatým Jeronýmem souvisí i Mezinárodní den překladatelů, neboť 30. 9. roku 420 Jeroným zemřel. Překlad Bible mu trval celých 14 let, což ale na tu dobu nebylo tak dlouho, jak se zdá.
3) Není překlad jako překlad
Anglické translation pochází z latinského translatio tedy doslova „přenos“ či „přesazení“ (smyslu). Francouzské traduction, španělské traducción a italské traduzione mají podobný latinský základ, pocházejí ale z transducere, kde ducere znamená „vést“. V románských jazycích je tedy překlad doslova „vedení přes jazykové bariéry“. Německé übersetzen má dva významy, které se liší podle přízvuku – übersetzen s nepřízvučnou předponou znamená „přeložit text“, zatímco übersetzen s přízvukem na předponě se používá ve smyslu „přemístit“. Ne ve všech jazycích se rozlišuje mezi překladem a tlumočením – v ruštině se pro obojí používá перевод [perevod], který je buď písemný nebo ústní.
4) Mezi překladem a tlumočením je rozdíl!
Spousta lidí sice říká, že někdo „překládal prezidenta v přímém přenosu“, správně to ale není. Překlad je jen písemný a tlumočení jen ústní. Tlumočení se dělí na dva základní typy: konsekutivní a simultánní. Při konsekutivním nejprve mluví řečník a tlumočník si dělá poznámky formou různých zkratek a symbolů. Když řečník domluví, tlumočník jeho projev převede do jiného jazyka. I když se o některých tlumočnících říkalo, že dokázali přetlumočit až dvouhodinový projev, podle pravidel by úsek pro konsekutivní tlumočení neměl přesáhnout 8 minut. Během simultánního tlumočení se tlumočí zároveň s řečníkem, nejčastěji v tzv. tlumočnické kabině. V kabině je přítomen taktéž kolega, se kterým se tlumočník po max. 30 minutách střídá.
5) Nejpřekládanější knihou je Bible
A to s obrovským odstupem … Alespoň částečně existuje ve zhruba 3 400 jazycích. Nový zákon se dočkal 2 000 cizojazyčných verzí, kdežto Starý Zákon přibližně 700. Na druhém místě se drží Malý princ přeložený do 380 jazyků. Stupně vítězů uzavírá italský román Pinocchiova dobrodružství, který vyšel v celkem 260 jazycích. Čtvrtou nejpřekládanější knihou je klíčový taoistický text Tao Te Ching, přeložený do 250 jazyků. Na pátém místě skončila Alenka v říši divů přeložená do 174 jazyků. Možná překvapí, že Harry Potter je v žebříčku nejpřekládanějších knih „až“ na 14. místě. Přeložen byl do více než 80 jazyků a některé z nich jsou k dostání v Jazykovém koutku.
6) V každém jazyce existují nepřeložitelná slova
V češtině se uvádí slova prozvonit a lítost – tak, jak ji svět zná z Kunderových děl, ve kterých kromě čistého smutku zahrnuje určitý nevyjádřitelný druh trápení. V němčině je to třeba verschlimmbessern neboli neúmyslně zhoršit s původním úmyslem zlepšit. Ruština má taky takové – почемушка [počemuška] neboli dítě, které se pořád ptá „Proč?“ Příklad ze španělštiny: sobremesa, v překladu konverzace u stolu, kdy jídlo už je snědeno. Francouzština má své l’espirit d’escalier, doslova „schodišťový nápad“, což je moment, kdy vás napadne ideální odpověď hned poté, co přestane být aktuální. V italštině dokáže překladatele potrápit gattara neboli starší žena, která miluje kočky.
7) ČR drží prvenství v teorii překladu
I když se často říká, že překlad se nedá naučit a záleží hlavně na talentu, studium překladatelství se bez teorie neobejde. Nejznámějším českým teoretikem překladu byl Jiří Levý. Jeho klíčové dílo Umění překladu, které poprvé vyšlo roku 1963, bylo v různé míře přeloženo do němčiny, ruštiny, srbochorvatštiny, angličtiny, portugalštiny a španělštiny. Ačkoliv se dožil pouze 40 let, stihl dohromady napsat přes 200 článků a publikací. Pokud byste se chtěli o Jiřím Levém dozvědět víc, přijďte na unikátní výstavu, jejíž vernisáž se uskuteční 4. 11. 2022 v 11:00 na Ústavu translatologie FF UK.
8) Dobrý voják Švejk existuje v 58 jazycích
Jedná se tak o nejpřekládanější české dílo. A proč zrovna Švejk? Za jeho úspěch může vojákova bohatá a zároveň nejednoznačná postava, jeho fenomenální humor, ale hlavně nadčasové satirické líčení dějin. Doma sice Hašek svým dílem nezaujal a musel jej vydat na vlastní náklady, o to víc si ale Dobrého vojáka všimli v zahraničí. Úplně první byl německý překlad, jehož části publikoval Max Brod už pár dní po Haškově úmrtí v roce 1923. Brod pak dílo představil Grete Reinerové, která překlad v roce 1926 dokončila. Německého Švejka si prý pak hodně oblíbil i Bertold Brecht.
9) Nejpřekládanější autorkou je Agatha Christie
Napsala přes 66 detektivních románů a 14 povídkových sbírek, které se dočkaly dohromady zhruba 7 200 překladů z angličtiny, mezi nimiž vedou ty se slečnou Marplovou a Herculem Poirotem. Druhým nejpřekládanějším autorem je Jules Verne, jehož díla se dočkala přes 4 700 překladů z francouzštiny. Na prvních příčkách se pohybují Cesta kolem světa za 80 dní a Dvacet tisíc mil pod mořem. Třetí místo patří Williamu Shakespearovi – na světě existuje přes 4 200 překladů, mezi nimiž vedou Romeo a Julie a Hamlet.
10) Počítače překládají lépe a lépe
V současné době existuje zhruba 400 počítačových překladačů pro více než 20 000 jazykových kombinací. Nutné je ale počítat s tím, že kvalita překladů se liší dle jazyků, mezi kterými překládáme. Překladatelské softwary se totiž zdokonalují stálým sbíráním dat – jinými slovy, když si něco necháme na internetu přeložit, překladač si to zapamatuje a při dalším překladu už bude přesnější. Protože se nejvíc překládá z/do velkých jazyků, je logické, že překlad z němčiny do angličtiny bude lepší než např. z češtiny do finštiny. Ale pozor! Protože na internetu informace zůstávají, při překladu zvlášť citlivých informací bývají online překladače zakázány.