1) Vystudoval anglistiku a bohemistiku
V roce 1946 Levý nastoupil ke studiu na tehdejší Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně (dnes Masarykova Univerzita), kde si zapsal aprobační skupinu čeština-angličtina. Roku 1949 zde již obhájil diplomovou práci s názvem The Poetry of T. S. Eliot, its Unity and Development. V magisterském diplomu byla jeho kvalifikace definována jako „odborná způsobilost vyučovat češtině a angličtině na československých gymnáziích s českým jazykem vyučovacím“. Stejného roku již Levý absolvoval rigorózní řízení a ve věku 23 let získal titul PhDr.
2) Ve 32 letech se stal docentem
V roce 1957 se Levý stal kandidátem věd. Titul CSc. získal za práci Vývoj překladatelských metod v české literatuře, která se záhy stala základem pro jeho monumentální dílo České theorie překladu, v němž předložil dějiny českého překladatelství od středověku po poválečnou dobu. Pro svůj rozsah a odbornost tahle práce dodnes nemá obdoby nejen v českém, ale ani světovém kontextu. O rok později, ve svých 32 letech získává docenturu za práci Základní otázky theorie překladu, která svou strukturou velmi zřetelně připomíná Levého další kultovní dílo – Umění překladu.
3) Umění překladu je překlad
Úplně poprvé vyšlo Umění překladu v roce 1963. Tahle verze však byla první a poslední, kterou od začátku do konce vytvořil sám Levý. Velmi brzy o publikaci projevilo zájem frankfurtské nakladatelství Athenäum, v němž roku 1969 vyšel její německý překlad. Nebyl to ale překlad, jak si jej představujeme dnes. Pro německé vydání Levý českou verzi poměrně razantně upravil – vyměnil ukázky českých překladů za německé, ale hlavně celé dílo rozšířil o řadu nových poznatků. Vydat českou aktualizovanou verzi již ale kvůli náhlému úmrtí nestihl, proto je druhá, třetí i čtvrtá edice zpětným překladem z němčiny v kombinaci s původním českým originálem.
4) Možná připravoval univerzální Umění překladu
Tahle myšlenka se objevuje v předmluvě k ruské verzi Umění překladu. Ta sice knižně vyšla až roku 1974, ale Levý pro ni český rukopis upravoval paralelně s německým. Jednotlivé kapitoly pak postupně posílal jak německému, tak ruskému překladateli. Ruský překladatel Vladimir Rossels v předmluvě píše: „Levý proto začal uvažovat o třetí, mezinárodní variantě díla – zpočátku chtěl pouze změnit příklady, ale nakonec zjistil, že by si každá taková změna vyžádala velké zásahy a následné zpřesnění závěrů.“ (Rossels in Levý 1974, s. 13)
5) Učil na JAMU
Již během studií anglistiky a bohemistiky se Levý zajímal o divadelní vědu, a proto navštěvoval některé kurzy na Janáčkově akademii múzických umění. V roce 1952, kdy již dva roky vyučoval na Univerzitě Palackého v Olomouci, JAMU projevila zájem o jeho externí pedagogické působení. Nejprve zde pro třetí a čtvrtý ročník dramaturgie a divadelní vědy vedl předmět Teorie překladu a práce s textem, později byl pověřen také vyučováním překladatelského semináře. Dle Levého životopisu na JAMU působil do roku 1954, v seznamu pedagogů však figuruje pro období 1948–1959.
6) Byl mimořádně organizačně činný
Od roku 1951 byl Levý členem Kruhu překladatelů. Ihned po získání členství usiloval o spolupráci Kruhu s Univerzitou Palackého, aby měli studenti přímý kontakt s praxí. V roce 1961 se z Kruhu stala Překladatelská sekce, která byla o rok později přijata do Fédération Internationale des Traducteurs (FIT). Levý byl pověřen reprezentací sekce v zahraničí – přednášel na sympoziích v Polsku, Rakousku, Francii, bývalé Jugoslávii, SSSR a NDR, psal do světového periodika Babel, zorganizoval dvě mezinárodní konference a na rok 1969 připravoval prestižní VI. Kongres FIT, který se měl poprvé uskutečnit v Československu.
7) Napsal přes 200 děl
Za svou poměrně krátkou, avšak mimořádně bohatou akademickou kariéru Levý dokázal vytvořit obrovské dílo, na kterém překvapí nejen objem a kvalita, ale také mimořádná tematická rozmanitost. Jeho publikační činnost se dá rozdělit do čtyř základních okruhů: anglistika, versologie, literární teorie a translatologie. V anglistice se Levý soustředil zejména na analýzu děl britských básníků a dramatiků v různých etapách literárních dějin, většina versologických studií se zakládá na srovnání veršových systémů v různých jazycích a literárněteoretické studie se soustředí na metodu analýzy literárních děl. Úplně první Levého článek vyšel v roce 1947, kdy mu bylo pouhých 21 let!
8) Byl navržen na profesora
V roce 1966 podal děkan tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně návrh na jmenování Levého řádným profesorem, avšak následující profesorské řízení bylo přerušeno Levého
náhlým úmrtím roku 1967. Posmrtné udělení titulu Ministerstvo školství a kultury zamítlo, protože to neumožňovala legislativa. Uvažovalo se sice o propůjčení Levému státního vyznamenání, jak přesně diskuze dopadly, již ale z pramenů není známo.
9) Levý dobývá svět
Umění překladu dlouho existovalo „pouze“ v německém (1969), ruském (1974) a srbochorvatském (1982) překladu. Po přelomu tisíciletí se ale dočkalo dalších verzí – anglický překlad vyšel v roce 2011, stejného roku se rovněž objevil portugalský překlad první části díla. Roku 2013 vyšly vybrané kapitoly Umění ve španělštině. V roce 2019 anglickou verzi vydalo také čínské nakladatelství Shanghai Foreign Language Education Press. Známý je Levý ale i na africkém kontinentě, kde si anglický překlad Umění čtou např. studenti University of Dar es Salaam v Tanzanii a University of Namibia. Levý je zkrátka nadčasový, poučný, srozumitelný, čtivý a jak se zdá, skutečně mezikulturní.
10) CHYSTÁ SE VÝSTAVA!
Pokud se chcete o Levého životě a díle dozvědět víc, budete mít brzy skvělou příležitost. Ústav translatologie totiž chystá výstavu k 55. výročí Levého úmrtí. Nepromeškejte vernisáž, která se uskuteční 4. 11. 2022 v 11: 00 ve vestibulu Ústavu translatologie FF UK. Na výstavě uvidíte všechny jazykové verze Umění překladu, fotografie z Levého života a nejzajímavější snímky z jeho písemné pozůstalosti nasbírané v 5 archivech po celé České republice!