Leden

Tomuhle měsíci své jméno propůjčil Janus, římský bůh bran, dveří a počátků: anglicky January, německy Januar, portugalsky janeiro, španělsky enero, rumunsky ianuarie, rusky январь [janvar’]. Čeština je se svým lednem vlastně takový evropský unikát. Studeným počasím se ale nechala inspirovat taky běloruština, která leden označuje jako студзень [studzeň]. Etymologicky zabrat dá leden v chorvatštině (siječanj), ukrajinštině (січень [sičeň]) a polštině (styczeń). Původ všech tří je v kácení stromů, které se dřív odehrávalo právě během ledna. Nezklame ani finské tammikuu, jehož doslovní překlad zní přímo poeticky „srdeční měsíc“ neboli srdce zimy. Ačkoliv v moderní finštině znamená slovo tammi „dub“, což zní také velmi poeticky. 

Únor

Základem pro anglické February, španělské febrero, italské febbraio, nebo bulharské февруaри [fevruari] se stala římská slavnost Februalia, která měla přinést očistu po dlouhém období, neboť únor byl posledním měsícem římského roku. Český únor v Evropě nemá obdoby. Je odvozený od slovesa nořit – právě v únoru začínají tát ledy a noří se do vody. Zaujme taky albánský shkurt, odvozený od protogermánského skurtaz (krátký), který se pro únor jakožto nejkratší měsíc hodí velmi přesně. Trefně únor vidí i polština (luty), ukrajinština (лютий [ljútyj]) a běloruština (люты [ljuty]). Všechny tři jej odvozují od adjektiva „drsný“.

Březen

Měsíc, který otvírá římský kalendář, byl pojmenován na počest boha války Marta: v norštině, švédštině, francouzštině a islandštině zůstává beze změny mars, španělsky a italsky marzo, anglicky March, německy März, maďarsky március, rumunsky martie, rusky март. Podobně jako česky se březen řekne ukrajinsky: березень [berezeň]. Český březen má dvě vysvětlení: měsíc, kdy většina samic očekává mláďata, nebo doba, kdy začínají rašit břízy. V ukrajinštině se ale víc proslýchá druhá varianta, tak posuďte sami… Evropským unikátem je chorvatský ožujak, který říká, že v březnu je potřeba vyležet prudkou změnu počasí.

Duben

Původ tohoto měsíce není úplně jasný ani v latině. Jedna teorie říká, že je aprilis inspirovaný řeckou bohyní lásky Afroditou. Jiné domněnky sahají k latinskému aperire (otevřít). V románských a germánských jazycích se řekne velmi podobně: anglicky April, francouzsky avril, španělsky abril, rumunsky aprilie, německy April, italsky aprile… Hodně zmate polština a ukrajinština, kde dubnu odpovídá kwiecień a квітень [kviteň]. Zatímco tady se inspirací staly květy, v chorvatštině to byla tráva – travanj. No a čeština, opět jako jediná v Evropě, název odvodila od dubu. Litevština duben pojmenovala po holubici – balandis. Seversní sámština jej ale stále považuje za cuoŋománnu, tedy „měsíc sněhové krusty“.

Květen

V naprosté většině jazyků odvozen od římské bohyně růstu a síly Maia. Máj se nějakým způsobem uchytil napříč celým kontinentem: anglicky May, francouzsky mai, portugalsky maio, španělsky mayo, italsky maggio, maďarsky május, polsky maj, srbsky maj, bulharsky a rusky май [maj]… Kromě češtiny tuhle jednotu rozbíjí tradičně chorvatština – svibanj je odvozen od stromu jménem sviba (česky svída), který v květnu kvete. Finské toukokuu = „měsíc setby“, ukrajinský травень [traveň] vzešel z trávy a litevský gegužė z kukačky.

Červen

Ve většině jazyků pochází z latinského iunius podle římské bohyně Iuno, ochránkyně státu: německy Juni, anglicky June, španělsky junio, portugalsky junho, maďarsky június, rusky июнь… Lingvistickou pozornost tradičně upoutá finština, kde kesäkuu doslova znamená „letní měsíc“. V albánštině je to zase qershor od qershi (měsíc třešní). Podobně jako česky se červen řekne v polštině (czerwiec), ukrajinštině червень [červeň] a běloruštině чэрвень [červeň].

Červenec

Latinský název iūlius byl ustanoven římským senátem na počest Julia Caesara a s rozmachem Římské říše se rozšířil do většiny Evropy: německy Juli, francouzsky juillet, italsky luglio… Pro některé slovanské jazyky je ale měsícem lip, protože právě lípa reprezentuje národní symbol Slovanů – polsky lipiec, bělorusky ліпень [lipeň], ukrajinsky липень [lipeň]. Zarazí chorvatština, kde se červenec řekne srpanj. Český červenec je opět unikát. Pochází z praslovanštiny, v níž názvy měsíců byly odvozovány od jevů typických pro daná období – v případě června nejspíš od červenání plodů.

Srpen

V naprosté většině případů převažuje inspirace latinským augustus, které bylo tomuto měsíci dáno na počest římského císaře Oktaviána Augusta. Narodil se jako Gaius Octavius, pak přijal jméno svého adoptivního otce Julia Caesara, a když se stal prvním římským císařem, senát mu udělil titul Augustus, tedy „Majestátní“, což mělo zároveň zabránit záměně s Caesarem. Anglicky a německy August, italsky, portugalsky a španělsky agosto, rusky a bulharsky август [avgust]… V některých slovanských jazycích je původ tohoto měsíce trochu „praktičtější“ a inspiruje se sezónní sklizní: polsky sierpień, ukrajinsky серпень [serpeň], bělorusky жнівень [žniveň] chorvatsky kolovoz. Sklizeň se stala základem litevského rugpjūtis.

Září

Stejně jako říjen, i září v češtině vzniklo překvapivě z říje. Doslova znamená za říje (staročesky za řuje) a se zářením nemá absolutně nic společného. Naprostá většina Evropy jej ale odvozuje od latinské číslovky septem (sedm): anglicky September, srbsky septembar, maďarsky szeptember, italsky settembre, španělsky septiembre… Najdou se ale i další výjimky: chorvatský rujan pochází z archaického slova rujanje, které označuje volání jelenů při páření, irské Meán Fómhair zase znamená „uprostřed žní“. Ve třech dalších jazycích je září odvozeno od vřesu – polsky wrzesień, ukrajinsky вересень [veresen’] a bělorusky верасень [verasjen’].

Říjen

Ve většině evropských jazyků je odvozen od latinské číslovky octo (osm), protože v románském kalendáři, který začínal březnem, byl říjen osmým měsícem roku: anglicky October, německy Oktober, španělsky octubre, italsky ottobre, francouzsky octobre… Polský październik je odvozen z paździerz (pazdeří neboli materiál podobný lýku), který se v říjnu dřív vyráběl. Stejný základ má běloruský кастрычнік [kastryčnik]. Ukrajinsky se říjen řekne жовтень [žovteň] – od žlutého listí. Něco úplně jiného si pod říjnem představují Finové: lokakuu lze doslova přeložit jako „zablácený měsíc“. Nejvíc matoucí je ale chorvatský listopad (ano, tak se chorvatsky řekne říjen).

Listopad

Devátý měsíc románského roku má původ v latinské číslovce novem (devět). Anglicky a německy November, francouzsky a italsky novembre, španělsky noviembre, nebo řecky νοέμβριος [noemvrios]. V řadě východoevropských jazyů se ujala metafora padajícího listí jako v češtině: polsky listopad, ukrajinsky листопaд [listopad], bělorusky лістапад [listapad]. V ruštině jsme ale zpět u latiny: ноябрь [nojabr’]. I když na to nevypadá, stejný obraz vyjadřuje i litevský lapkritis (lapas = list, kristi = padat). Chorvatština, která si listopad vyplýtvala na říjen, listopadu říká studeni. A ve finštině je listopad marraskuu, doslova „mrtvý měsíc“.

Prosinec

Ve většině jazyků na prosinec připadá latinské decem (deset): anglicky December, německy Dezember, francouzsky décembre, španělsky diciembre, maďarsky december, rusky декабрь [děkabr’]. Zato český prosinec je pro lingvisty docela záhadou. Možná vznikl od praslovanského prosinoti (prosvítat), protože slunce v prosinci za mraky jen prosvítá, nebo je odvozen od prosa, z něhož se v tomhle období často vařila kaše. Možná taky pochází z proseb, které lidé v tomhle období vyslovovali do nového roku, nebo za prosinec může zabijačka (od prasat – prasinec). Kromě češtiny se prosinec vyskytuje taky v chorvatštině.