1. (Ne)čekaný původ září
Málokdo ví, že září nemá ve skutečnosti se zářením vůbec nic společného, neboť stejně jako říjen vzniklo z říje. Naprostá většina Evropy jej ale odvozuje od latinské číslovky septem, tedy „sedm“, neboť římský kalendář začínal březnem, a září tak bylo sedmým měsícem roku – anglicky a německy September, španělsky septiembre, srbsky septembar… Najdou se ale i výjimky: chorvatský rujan zřejmě pochází z označení keře s názvem ruj vlasatá, polský wrzesień a ukrajinsky вересень [veresen’] jsou zase odvozeny od vřesu. Irsky se září řekne Meán Fómhair, v překladu „uprostřed sklizně“.
2. Kde se vzal podzim jazycích?
Anglické autumn vzniklo začátkem 14. století z latinského označení pro podzim – autumnus. Stejný původ má také francouzské automne nebo španělské otoño. Německé Herbst pochází ze starohornoněmeckého herbist a původně znamenalo „sklizeň“. Tento význam úzce souvisí s anglickým harvest, jež dnes označuje pouze sklizeň, avšak dříve znamenalo také „podzim“. Ve slovanských jazycích se slovo pro podzim vyvinulo z praslovanského *esenь: slovensky jeseň, polsky jesień, rusky осень [osen’].
3. Všechno hýří barvami!
Původ žluté sahá až do praindoevropského *ghel, což bývalo označení pro záblesk. Do staré angličtiny se slovo dostalo jako geolu (dnes yellow), do starohornoněmčiny jako gelo (dnes gelb) a staroseverština jej převzala ve tvaru gulr (norsky a švédsky gul). Oranžová je zase odvozena z pomeranče, který se v sanskrtu řekne naranga. Postupně se přes další jazyky slovo dostalo do staré francouzštiny jako pomme d’orenge, česky „pomeranč“. Červená ve slovanských jazycích pochází z praslovanského čъrviti neboli „barvit červcem“, protože se červené barvivo původně vyrábělo ze sušených těl samiček červce nopálového.
4. Proč se říká „babí léto“?
Jak už to často bývá, verzí je hned několik. První z nich odkazuje na poletující pavučiny, které vzdáleně připomínají jemné „babiččiny vlasy“, další říká, že babí léto má znamenat staré léto, tedy to, které už pomalu odchází. Původ tohoto idiomatického přirovnání lze hledat i v astronomii. Od poloviny podzimu je na obloze vidět souhvězdí Plejády, které dnes známe jako Kuřátka, ale lidově se mu též říkalo „Baby“.
5. Jazykový Oktoberfest
Kromě piva k němu neodmyslitelně patří bavorský dialekt. Např. Mnichov (německy München) se bavorsky řekne Minga, Maß (něm. Bierglas) znamená litrovou pivní sklenici, půllitr se pak řekne Hoiwe. Griasgott, popř. Griasdi, je typický bavorský pozdrav, který v němčině známě jako Guten Tag/Hallo, naopak Pfiat di (něm. Auf Wiedersehen) znamená „Na shledanou“. Dangschee je bavorské poděkování, které ve standardní němčině zní Danke schön. Kdo nechce pivo, dá si Kracherl (něm. Limonade), kdežto pod záhadným Jagatee se skrývá čaj s rumem.
6. Den české státnosti a světová česká slova
Mezi českými slovy za hranicemi nepochybně vede robot, jenž se poprvé objevil ve hře R. U. R. Samotné slovo však nevymyslel Karel Čapek, ale poradil mu ho bratr Josef. Dalším českým internacionalismem se stala polka, která pravděpodobně vznikla ve 30. letech 19. století během polského povstání proti Rusku. Protože čeští vlastenci povstání podporovali, pojmenovali nový tanec na počest svých sousedů. Jiná verze říká, že slovo vzniklo odvozením od „půlka“ podle polovičního taktu. Pistole zase pochází z husitské píšťaly, jedné z nejstarších ručních palných zbraní, která se používala již v 15. století.
7. Jazykoví nadšenci mezi československými prezidenty
Ideální možnost, jak spojit sváteční 28. říjen s jazyky… Tomáš G. Masaryk jich uměl asi devět: němčinu, angličtinu, francouzštinu, ruštinu, italštinu, polštinu, srbocharvátštinu, řečtinu a latinu. Edvard Beneš znal nejlépe francouzštinu, ze které se dokonce odhodlal přeložit Zolův román Zabiják. Jazykovým nadáním obzvlášť vynikal Emil Hácha, jenž ovládal němčinu, angličtinu, francouzštinu, italštinu, polštinu, ruštinu, slovinštinu a plynule hovořil taktéž slovensky. Ludvík Svoboda se zase během své služby v Podkarpatské Rusi z nutnosti rozumět vojákům maďarského původu naučil maďarštinu.
8. Halloweenské idiomy v angličtině
…které se však hodí po celý rok! To make one’s blood boil doslova znamená „přivést něčí krev k varu“, tedy někoho hodně naštvat. To stab someone in the back je stejné jako „vrazit někomu kudlu do zad“. Like a bat out off hell, doslova „jako netopýr z pekla“, by se dalo přirovnat k českému „jako by mu za patami hořelo“. Skeleton staff je výraz pro situace, kdy ve firmě (dočasně) pracuje jen pár lidí. Over my dead body! je ekvivalent k českému „Jen přes mou mrtvolu!“
9. Německé podzimní unikáty
Patří k nim třeba Herbstlaubtrittvergnügen, které se skládá celkem ze čtyř slov a znamená „radost z kopání do podzimního listí“. Neméně zajímavé je Schmuddelwetter neboli „ušmudlané počasí“, k němuž existuje také Sauwetter, doslova „svinské počasí“. Blätterregen zase znamená „déšť z padajícího listí“, po kterém přijde vhod stroj s názvem Laubsauger (vysavač listí), popř. Laubbläser (rozfoukáváč listí). Důležité je si ale během podzimu nevytvořit Kummerspeck neboli „špek ze stesku“, často spojovaný s podzimním splínem.
10. Není dýně jako dýně
Do češtiny název jednoho z nejpopulárnějších podzimních symbolů zřejmě pronikl z praslovanského *dunja, popř. *kъdunja, což trochu připomíná kdouli. Anglické pumpkin upoutá podobností s latinským pepo, které se překládá jako „meloun“. Německy se dýně řekne Kürbis a pochází z latinského cucurbita – tak se označovaly druhy zeleniny, které připomínaly tvar velké kulaté nádoby. V ruštině slovo дыня [dynja] označuje plod vizuálně podobný, ale chuťově úplně odlišný, a to žlutý meloun. Když máme na mysli českou dýni, musíme v ruštině říct тыква [tykva].
