Zavedení nového cizího jazyka do nabídky našich služeb je vždycky významný milník. A pokud jste průvodcem turistů, otevře se vám tím doslova celý nový svět! S jazykem se totiž pojí i mentalita a zvyklosti jeho rodilých mluvčích, což ovlivní průběh prohlídky. Možná už se nějakou dobu učíte další cizí jazyk, jste někde na úrovni B1 až B2 a stále odkládáte jeho využití v praxi, protože je stále co zlepšovat.

V dnešním článku vám chci nabídnout několik rad, jak můžete ten proces urychlit a získat potřebnou sebedůvěru k uskutečnění vaší první placené prohlídky v novém cizím jazyce.

Zaměřte úsilí konkrétně

Nejprve si ujasněte, jaký itinerář budete v daném jazyce provázet primárně. Pokud si totiž dáte za cíl „naučit se Prahu ve španělštinu“, nebudete vědět, odkud začít, ani jestli už toho umíte aspoň polovinu. Zatímco když si dáte závazek „Královská cesta ve španělštině“ do Velikonoc, je to už nějak ohraničené a jasně definované.

Co nefunguje: vypisování z tištěných průvodců

Přestože je jistě výhodou, mít po ruce tištěného průvodce v daném jazyce, moc vám nedoporučuji číst jej od první stránky a vypisovat slovíčka.

1. Knižní průvodci používají často velmi formální výrazy a vy chcete spíše mluvit jako běžní lidé.
2. Ne všechna slovíčka využijete: pravděpodobně už máte nějaké oblíbené výrazy a vyjadřovací styl, takže na to jděte spíš obráceně.
3. Přeložit celou knihu je velké sousto a byla by škoda, kdybyste se zasekli už na začátku.

Co funguje: od osnovy k třešničce na dortu

Jak vytvořit osnovu

Vypište si nejdřív na papír nebo do počítače chronologicky názvy všech památek na trase, resp. ty, u kterých budete zastavovat. Tady už knižního průvodce využít můžete, ale stejně tak vám poslouží i Wikipedie. Ta má tu výhodu, že můžete přepínat mezi češtinou a cílovým jazykem. Zadáte tedy památku (nebo i panovníka či umělce) česky a pak se podíváte, jak se to řekne v cílovém jazyce.

Historky pomocí krátkých vět

My průvodci už z podstaty věci rádi mluvíme a je pro nás frustrující, že se nemůžeme vyjádřit v daném jazyce ihned podle našich představ. Ale je potřeba začít krátkými větami a postupně je rozvíjet, jak bude růst naše sebedůvěra a jazyková výbava.

Takže si teď ke každé památce v osnově napište 3 – 5 vět základních informací. Nekopírujte nic z internetu! Napište svými slovy zhruba totéž, co na tom místě obvykle říkáte, včetně osvědčených příběhů, které gradují nějakou pointou. Nemusí to být hned dokonalé. Vašim cílem je teď jasně, stručně, výstižně. Později to můžete upravit.

Jde o nějaký základ, u kterého si můžete okamžitě zkontrolovat gramatiku a najít slovíčka, která neznáte. Tento základ se naučte nazpaměť, ať máte pocit jistoty, že se pointa neztratí někde v překladu. Nebojte se, improvizace si ještě užijete vrchovatě, tak neimprovizujte tam, kde nemusíte.

Z čeho vypisovat výrazy rodilých mluvčích

V dalším kroku okořeníme váš základ o výrazy rodilých mluvčích. Na to vám doporučuji pročíst si cestovatelské blogy v daném jazyce. Jsou psané většinou čtivě(ji) a zábavně(ji). Asi tam občas najdete i nějaké faktické nepřesnosti. To vám ale zase může pomoci pochopit, jak daná národnost některé památky nebo jevy interpretuje. Nicméně teď nám jde hlavně o jazyk.

Najděte si aspoň dva blogy, které se vám budou dobře číst.

1. Vypište si zajímavá adjektiva k památkám: úžasný, velkolepý, namáhavý, předražený, oprýskaný… Cokoliv, co neznáte z učebnice. Pak je vhodně začleňte do vašeho základu, anebo klidně pár vět přidejte.
2. Zaměřte se i na slovesa pohybu a „přesouvání“. Protože na každém zastavení přeci nebudete mluvit jen o památce, ale budete popisovat i logistiku. Musíte vědět, jak se řekne

• přejít ulici, vyšlápnout kopec,
• sednout na tramvaj, svést se vláčkem,
• dát si něco na zahřátí nebo na osvěžení,
• zajít na toaletu a podobně.

Vizualizujte si trasu a představujte si, jaké situace vás čekají.

3. Jak popisují místní jevy? Jaké mají dojmy obecně? Pokud totiž něco zaujalo pisatele blogu, je možné, že to zaujme i vaši skupinu a budou se na to ptát. Buďte o krok před nimi!

Těžko na cvičišti

Můj poslední tip je vyzkoušet si prohlídku nanečisto s rodilými mluvčími. Pokud žádné po ruce nemáte, napište si inzerát na sociální sítě. Nabídněte prohlídku zdarma výměnou za jazykovou výpomoc.

Vezměte s sebou desky na psaní, papír a propisku. Pokaždé, když uděláte chybu nebo nebudete vědět nějaký výraz, účastníci ho zapíší na papír. Klidně se mohou střídat. Z mojí zkušenosti občas i rodilí mluvčí váhají, jaký výraz použít a pravděpodobně zažijete nejeden zajímavý brainstorming! Takové výrazy budou třešničkou na dortu a vaše skupina bude nadšená!

Alespoň jedna prohlídka nanečisto vás výrazně zbaví trémy a budete vědět, na čem ještě máte zapracovat. Papír se zápisky od rodilých mluvčích si nastudujte a pečlivě založte!

A poslední tip:

Naprostá většina turistů na nějakou tu chybku nehledí a zaměřují se spíše na obsah než formu. Takže se uvolněte, za chyby se neustále neomlouvejte a uvidíte, že vás třeba ještě nakonec pochválí!