- Prastarý původ jara
Název tohoto ročního období pochází z praslovanského základu *jarъ, který zase vzešel z praindoevropského *yoro- a původně znamenal rok, neboť dříve byl začátek roku zároveň začátkem zemědělské sezóny. Angličtina si pro jaro vybrala slovo spring, odvozené z pragermánského *sprengan, tedy „prasknout“, německé Frühling zase vzniklo z adjektiva früh, což znamená „brzo“. Francouzština si z latiny vypůjčila výraz primum tempus, doslova „první čas, první sezóna“, a udělala z něj printemps.
- Překvapivé měsíce
Březnu ve většině jazyků své jméno propůjčil Mars, bůh války a zemědělství. V češtině však název prvního jarního měsíce odkazuje buď k tomu, že většina samic očekává mláďata, nebo k tomu, že začínají rašit břízy. Duben, jenž ve většině jazyků pochází z latinského Aprilis, byl zřejmě inspirován řeckou bohyní lásky Afroditou, nebo latinským aperire, tedy „otevřít“. Čeština jej jako jediná odvozuje od dubu, kterému touto dobou začínají rašit listy. Květen ve většině jazyků pojmenovala Maia, římská bohyně růstu a síly. K českému názvu května však velkým dílem přispěl Josef Jungmann, který se tak snažil neslovanský původ máje vymýtit.
- MDŽ v lingvistice
Feministické hnutí proniká do jazyků víc a víc… V angličtině se už místo air hostess používá flight attendant, místo chairman se zase prosadilo kratší a neutrální chair. V němčině kromě Freundschaft (kamarádství) již existuje také Freundinnenschaft (kamarádství kamarádek) vedle Mannschaft (mužstvo) narazíme na Frauenschaft, tedy „ženstvo“. Místo Putzfrau (uklízečka) se preferuje Putzkraft, doslova „úklidová síla“, místo Fachmann (odborník) zase Fachkraft (odborná síla).
- Květinové složeniny
To, že němčina ráda tvoří složeniny, je poměrně známá věc. K těm nejzajímavějším z nich nepochybně patří názvy květin – Löwenzahn, doslova „lví zub“, označuje pampelišku, Osterglocke, tedy „velikonoční zvoneček“, není nic jiného než narcis, Schlüsselblume, doslova „klíčová květina“, je petrklíč, Gänseblümchen, „husí květinka“, se používá pro pojmenování sedmikrásky, Seerose, „jezerní růže“, označuje leknín, kdežto Teichrose, doslova „rybničná růže“, se do češtiny překládá jako stulík.
- Kde se vzaly Velikonoce?
Anglické Easter a německé Ostern zřejmě pocházejí z Eostre, jména germánské bohyně jara a plodnosti. Ve většině evropských jazyků však byly Velikonoce odvozeny od řeckého slova Πάσχα [Pascha], jehož kořeny sahají k hebrejskému Pesach, jednomu z nejdůležitějších židovských svátků, který se někdy označuje jako „židovské Velikonoce“. Existují ale i jiné etymologie: maďarské húsvét, doslova „braní masa“, či finské pääsiäinen, tedy „být osvobozen“ od půstu. „Velkou noc“ najdeme v Polsku (Wielkanoc), „velký den“ zase v bulharštině (Великден) a lotyštině (Lieldienas).
- Trocha etymologie ke Dni Země
Slaví se 22. dubna a kromě jiného skýtá skvělou příležitost zamyslet se nad tím, proč se naše planeta nazývá zrovna takhle. Pro odpověď se musíme vrátit k našim předkům, kteří sice původně netušili, že žijí na kulaté planetě, cítili však pevnou půdu pod nohama a začali tak postupně říkat svému životnímu prostředí. Proto název Země na rozdíl od ostatních planet Sluneční soustavy nevychází přímo z mytologie a nefunguje mezinárodně. Dnes už víme, že 70 % naší planety tvoří voda, název „Země“ tedy trochu ztrácí logiku…
- Ptačí jaro
Na jaře se z teplých krajin vracejí stěhovaví ptáci. Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak vnikly jejich názvy? Označení pro vlaštovku zřejmě pochází z přídavného jména lastavъ, které by se dalo přeložit jako „brebentivý“. Špaček je odvozen od praslovanského *skvorc a patrně k tomuto názvu přišel díky skřípavému zvuku, jejž vydává při vábení. Pěnkava má taktéž zvukomalebný původ, neboť její označení pochází z napodobení zvuku [pink, pink], který se proslýchá také v německém Fink, maďarském pinty i jiných jazycích.
- Co mají čarodějnice společné s kreslením?
Bez jazykových zajímavostí se neobejde ani poslední dubnový den a s ním spojené pálení čarodějnic. Samotné čáry pocházejí z praslovanského *čarь, které souvisí s indoevropským *ker-, v překladu „činit, dělat“. Existují ale i domněnky, že kouzelnické čáry jsou příbuzné s čarami jakožto liniemi, protože kouzla byla často spojována s kreslením magických kruhů a symbolů.
- První máj patří Máchovi
V roce zřejmě není jiného dne, který by byl s Karlem Hynkem Máchou spojován více než první květen. Věděli jste, že Máchův Máj existuje ve více než 20 jazycích, mezi nimž nechybí japonština, bengálština, maďarština, švédština, ukrajinština či esperanto? Pokud ale spíše než při poezii relaxujete v přírodě, tak vězte, že Máchovo jezero je ve skutečnosti rybník, který Mácha ve svém zápisníku poeticky označil za jezero. Nesprávný název se pak rychle vžil jako památka na slavného básníka.
- Jedna záhada ke Dni matek
Květen se kromě jiného pojí se Dnem matek. Pokud se podíváme na překlad slova „máma“ do různých jazyků, nejspíš zjistíme, že se v mnoha z nich řekne velmi podobně. Jak je to možné? Existují domněnky, že se označení pro matku a otce objevila již na samém počátku jazykového vývoje před 100 000 lety… Mnohem pravděpodobněji se ale jeví teorie, že právě [m] je fyziologicky nejjednodušší hláskou na výslovnost, a proto ani nelze předpokládat, že si děti s prvním slovem spojují konkrétního člověka. Spíše experimentují s různými zvuky.
Více jarních zajímavostí najdete v knížce:
