Jste na mateřské? Lektorka a terapeutka Magda Malá pro Vás připravila následující článek:

Otázka, zda učit své malé dítě nějakému cizímu jazyku nebo je třeba i zapsat do jazykového kurzu určeného dětem, je velmi aktuální. Požadavek na znalost cizích jazyků se na nás line odevšad. Ta nejjednodušší odpověď je tedy: URČITĚ ANO. Nicméně potíže nastávají u otázek jak, co a kdy?

Věk do šesti let je pro vzdělávání a osvojování nových dovedností ideální. Dítě se učí incidentálně, spontánně, v neformálním procesu. Respektive ten proces je tomu, co nazýváme učením později, tak vzdálený, že by se skoro hodilo nazývat ho úplně jinak. No ale slovo pro to zatím nemáme, tak zůstaneme u výrazu „učit se“.

V tomto článku nebude řeč o podmínkách ideálních, kterými jsou bilingvní rodinné prostředí – tedy prostředí, ve kterém zcela přirozeně vyplývá, že tatínek/ babička/ strýček mluví jiným jazykem a žije s námi v jedné domácnosti. I tato situace má sice svoje specifika, se kterými se vychovatelé (a také děti) potýkají, nicméně vše se většinou vyřeší samo, a tak trochu za pochodu (například různé interference ve výslovnosti). Podobně „ideální“ je také situace, kdy jeden nebo oba rodiče na čas přesídlí s dítětem do zahraničí, dále mluví na dítě rodným jazykem, avšak všude na hřišti, ve školce a jinde, se dítě učí přirozeně druhému jazyku.

Příležitostně se setkávám se snahou některých maminek takové prostředí vytvořit uměle. Jedná se o maminky, které určitý jazyk velmi dobře ovládají, případně silně přilnuly k určitému kulturnímu prostředí. Například si pak určí dny, kdy na dítě mluví česky a kdy anglicky/ německy… Je to problematické. Jednak psychologové nedoporučují, aby na dítě střídavě jedna osoba mluvila dvěma jazyky – v budoucnu by mu to mohlo způsobit problémy s tvořením vět. Rozhodnete-li se to však vyřešit tím, že na své dítě budete mluvit pouze cizím jazykem a mateřský jazyk „obstarají“ tatínkové, babičky apod., vězte, že se v minulosti vyskytly případy, kdy dítě mělo z takového chování své matky psychické problémy. Malé dítě nemusí pochopit, proč matka pouze na něj mluví tím zvláštním kódem, zatímco se všemi ostatními komunikuje „normálně“. Ale abychom se nezasekli u toho, co je špatně a co se vlastně dělat nemá. Jak tedy postupovat, když chceme, aby naše ratolest měla kladný vztah k cizím jazykům a v lepším případě, aby se co nejdřív skutečně něco naučila?

Pár praktických rad

1. Pokud tedy nežijete v bilingvním prostředí, začněte hrou a pouze u hry také zůstaňte. Dítě snadno pochopí, že když maminka sáhne po tamtěch kartičkách/ po obrázkové knížce, přecházíme teď na chvilku do jiného kódu. Vhodné je také spojovat cizí jazyk s nějakým příběhem. Zejména u dětí v předškolním věku můžeme využívat jejich znalosti pohádkových příběhů.

2. Určitě začněte co nejdříve. Existují metody, které doporučují začít od narození, resp. od věku tří měsíců (například populární http://helendoron.cz/ ), naši odborníci se v tomto bodě stále nemohou shodnout. Připravte se, že nejčastější námitkou proti Vašim snahám bude, že dítě bude opožděné v mluvení, bude mluvit mateřským jazykem později než jeho vrstevníci apod. To všechno je možné. Děje se to také u děti v bilingvních a vícejazyčných rodinách. Nevidím v tom však něco, co by mělo být překážkou. Přece nezávodíme….

3. Buďte vytrvalí, ale na dítě v žádném případě nenaléhejte. Tou vytrvalostí se tady myslí spíš Vaše vůle stále se vracet k těm samým obrázkům a stále opakovat ty samé říkanky, a i bez viditelných výsledků v tom pokračovat. Je to podobné jako s mateřským jazykem, spousta matek si zoufá, že jejich dítě ještě nemluví, ale dříve či později vidí, že dítě moc dobře rozumělo, a najednou se učí říkat desítky slov denně.

4. Poměrně důležité je reálně si přiznat, jakou máte v jazyce výslovnost, případně toto i konzultovat. Čím víc je Vaše výslovnost vzdálena výslovnosti rodilého mluvčího, tím více lze doporučit používání audiomateriálů –čtených pohádek, bbc pro děti, pohádek na DVD, písniček apod. Jestli správně vyslovujete, je v této fázi mnohem důležitější, než to jestli je Vaše gramatika zcela bezchybná. Pokud opravdu mluvíte anglicky s českou výslovností, můžete celou věc poměrně dost pokazit. Dítě se učí paskvil, který mu vlastně nikdy k ničemu nebude.

5. Poslední rada zní: Citlivým přístupem zvládnete všechno. Důvěřujte své intuici. Tady bych se trochu vrátila k maminkám, které se snaží uměle navodit bilingvní prostředí. Přiznejte si řádně, zda jste v druhém jazyce skutečně stejně přirozená jako v češtině. Ať se nám to líbí nebo ne, v cizím jazyce mnohdy zaujímáme pózy, role, a přece nechceme dítěti od útlého dětství ukazovat maminku, které chybí upřímnost a opravdovost. Jestliže jste strávila patnáct let v Americe, věci Vám samy „naskakují“ v angličtině, máte tenhle problém vyřešen. Ale i potom chci zdůraznit: Citlivý přístup je rozhodující. Matka pozná, kdy je dítě přetěžováno nebo reaguje na nastalou situaci nepřiměřeně, nevhodně. Také můžete pozorovat změny chování v úplně jiných souvislostech, i ty však mohou odrážet skutečnost, že se dítě cítí nepatřičně.

Ze své praxe tedy radím, ano, učte své děti cizímu jazyku, ale pojměte to jako příjemnou kratochvíli jak pro Vás, tak pro Vaše dítě. Vy si zopakujete, co jste se kdysi naučila, a Vaše dítě si zazpívá, naučí se říkanku, pohraje si s obrázky. Žádný drill, žádné kárání za neúspěch.

Aktivity

Které aktivity jsou přiměřené věku Vašeho dítěte, chcete-li se ve „výuce“ sám/sama angažovat:

0-1 rok

Je to období, kdy se dítě seznamuje s rodným jazykem a v této fázi můžete například občas zazpívat písničku v angličtině, ale nic nepřehánějte, je ještě brzy, sama se teprve s novým členem domácnosti sžíváte a dělejte jen to, co bude přirozeně vycházet od Vás. Rozhodně nevnímejte cizí jazyk jako další z mnoha povinností, které musíte během mateřské zvládnout. Nemusíte. Nemusíte nic.

Nicméně je-li pro Vás přirozené, že si pustíte anglický film a u něj kojíte, žehlíte apod., nic Vám nebrání pokračovat v takových aktivitách i po narození potomka. Děláte tak něco pro Vás pro oba. Stejně tak si můžete zpívat písničky v cizím jazyce a co si budeme povídat, člověk si doma ledaskdy povídá sám pro sebe česky, tak proč to nezkusit v cizím jazyce.

1-2 roky

Pakliže Vaše dítě v této době začíná mluvit tak, jak je obvyklé, můžete začít s obrázkovými kartičkami, ukazujete si, dítě vnímá jazyk jako určitý kód, který se používá pouze s Vámi při této hře, obvykle jej má také spojen s konkrétní knihou, pexesem, výukovým programem, což zpočátku nevadí, ale časem je potřeba rozšířit aktivity, při kterých se jazyk používá. V podstatě pro všechny žáky (tedy i starší děti než dvouleté a dokonce i pro dospělé studenty), vřele doporučujeme pohybové aktivity. Tato složka se totálně zanedbává u nás dospělých. Aby ne, v sedmi letech nás posadili do lavic a Piš si! Přitom spojení pohybu s vnímáním cizího jazyka lze označit téměř za blahodárné.

V tomto věku mezi jedním a druhým rokem lze uvést jednoduché aktivity: napodobování zvířátek, poznávání zvířátek, všechny hry typu Kolo, kolo mlýnský, cokoliv co se svým dítětem hrajete obvykle česky, lze převést do cizího jazyka i bez větších pedagogických dovedností.

2-3 roky

Je vhodné rozšířit co nejvíce používaný materiál –tj. postupně ukázat dítěti, že to, co si s Vámi hraje, má mnohem širší využití – sežeňte si pohádky, písničky. Využívejte Vaší každodennosti a neomezujte cizí jazyk na určitou denní dobu, kterou si pro tuto aktivitu vyhradíte. U oblékání můžete dítěti předříkávat, co mu teď dáváte, jakou to má barvu; posaďte se na postel a ukazujte si části těla. Záleží na Vaší fantazii a ochotě.

Vymýšlejte takové hry a aktivity, při kterých se dítě může účastnit pasivně (třeba jen tím, že ukáže na správný obrázek, zopakuje po Vás správný úkon nebo předvede na dotázání správné zvířátko.) Děti ještě v tomto věku nejsou příliš schopné adekvátně novým jazykem reagovat. Ale učí se Vašimi reakcemi. První slovo, které se dcera naučila používat aktivně, bylo „sehr gut“, aby mě pochválila. Když jsem ji řekla nějakou novou německou říkanku nebo ukázala nový obrázek, řekla mi „sehr gut, mámo“.

3 roky

Dosažení tří let je pro dítě významná vývojová hranice, která se pro nás ostatní tak trochu odráží ve skutečnosti, že dítě najednou může chodit do školky, můžeme je zapsat do prvních kroužků. Je to také první příležitost dítě organizovaně začít učit cizí jazyk, a to ne ani tak ze strany rodičů, jako právě v mateřských školách a v mateřských centrech, kde Vám tuto možnost obvykle nabídnou. (Ačkoliv kurzy angličtiny může Vaše dítě navštěvovat mnohem dříve, jak o tom už byla řeč.)

Takže máte-li pro své dítě fajn učitelku, která kromě výborných jazykových znalostí Vaše dítě také zabaví hrou (protože o to tu jde, dítě se v žádném případě neučí jednotlivá slovíčka apod.), máte vyhráno. Pakliže se z různých důvodů rozhodnete pro domácí vyučování, snažte se postupně přenést těžiště jazykových znalostí Vašeho dítěte z kolonky „pasivní“ do kolonky „aktivní“ – začněte například tím, že kladete otázku buď/nebo, na kterou dítě tak trochu musí odpovědět jednou z nabízených možností. Podobně jako když jste dítě učila mateřskému jazyku, nechte nejdřív dítě doplňovat jednotlivá slova do básniček a písniček, postupně přecházejte na celé verše.

Já osobně upřednostňuji právě učení doma. Tříletá dcera by mohla navštěvovat kurz, ale pouze anglický, no a já jí chtěla předat základy němčiny. A navíc mi vyhovuje ta flexibilita, když máme náladu, učíme se jednotlivé ingredience při vaření nebo si prohlížíme německé knížky. Ale jsou také dny, kdy se nám nechce a tak prostě nemusíme.

4 – 5 let

Tady už je škála všech možných činností nejširší. Dítě, které navštěvuje kurz, nebo se cizím jazykem zabývá doma s rodičem vhodnou metodou, již může ovládat stovky slov. Může hrát v cizím jazyce ty samé hry, jako hraje v mateřštině. Je to také věk, kdy dítě navazuje aktivní přátelské vazby a proto, máte-li takovou možnost, nebojte se vzít dítě do cizojazyčného prostředí, mezi děti jeho věku. Je to také doba vhodná na cestování s dětmi – Dítě se nyní samo oblékne, nají, trochu se zabaví. Možná jste s malým dítětem na cestování trochu rezignovali. Nyní je čas to napravit.

Cizojazyčnou školku zvažte. Existují mnohá doporučení pro i proti. Jde už o trochu jiné téma, než jakým se tento článek zabývá. Nejobecnější odpověď by byla ano, ale spíš v případech, kdy jste s kulturním prostředím daného jazyka velmi úzce svázáni a dítě nemá příliš silné sociální vazby v místě bydliště. Jinak totiž riskujete sociální segregaci již ve velmi útlém věku.

Neúspěchy

Pakliže jste se snažili, ale přesto jste se nedopracovali do takové pokročilosti, nevěšte hlavu, stejně to má smysl. Zvlášť v případě, že si umíte s dítětem učení užít a jsou to pro Vás příjemné chvíle. Jestli dítě pomalu vstřebává nebo nereaguje na podněty úplně tak, jak jste si přáli, ale přesto Vás to spolu baví, děláte pro své dítě snad to nejvíc. Jednak jste si už v tak útlém věku našli společného koníčka – to je něco, o čem mnoho maminek (včetně mě) sní od narození dítěte. Jednak v dítěti budujete kladný vztah k cizím jazykům, k novým věcem a co je nejdůležitější – k učení vůbec.

Důležitá poznámka na závěr:

Vyskytují-li se u Vašeho dítěte jakékoliv vady související s jazykovou percepcí, artikulační nedostatky, je-li Vaše dítě celkově opožděné nebo si prostě jenom dává s mluvením hooodně na čas, raději se věnujte jiné společné aktivitě, zápis do jazykového kurzu konzultujte s odborníkem.

Magda Malá

Autorka je psychoterapeutka a lektorka německého jazyka na mateřské dovolené. Máte-li k uvedenému tématu nějaké dotazy, můžete napsat na e-mail jakprezitmaterskou@seznam.cz

Pomůcky

Pomůcek pro děti existuje dnes tolik, že je těžké doporučit některou. Každý si může vybrat podle ceny, vkusu, metody. Já sama mám asi nejradši pomůcky (knihy, karty) na bázi Montessori metody.