Učíte jazyky? Překládáte, tlumočíte? Provádíte turisty po Praze? Nebo v teple domova děláte korektury a copywriting? Tento článek přináší tipy, které se mohou hodit všem, kteří jsou na volné noze a živí se jazyky.
Trocha marketingu pro jazykové volnonožce
Z jednoduchého důvodu je následující článek rozdělen na dvě části – podle toho, zda chcete investovat málo nebo můžete a chcete investovat trochu víc.
Pokud nechcete moc investovat
1. Oborové portály a profesní organizace
Každá profesní organizace má jiné podmínky pro vstup. Někde musíte být už opravdovým profíkem a prokázat určité znalosti, někde stačí jen požádat o registraci. Členství v takových organizacích přináší především informace – ať už v newsletteru nebo třeba na setkáních se dozvíte o novinkách a poznáte kolegy.
Jednota tlumočníků a překladatelů
Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka
…a mnoho dalších, stačí hledat.
2. Kde nabízet svoje služby (vkládat životopisy či nabídky)
Pro někoho sociální síť, pro někoho obrovská databáze životopisů. Ráj recruiterů, takže pokud si sem dáte životopis, není vyloučeno, že i na Vás se dostanou. Jisté je, že určitá skupina lidí (velké firmy, ale třeba také obecně ajťáci) poptávají-li nějaké služby, zkouší LinkedIn. Asi je škoda ho nemít, jestli je pro vás vaše práce důležitá.
Pokud vyučujete jazyky (nebo cokoliv jiného), můžete vložit svůj životopis s nabídkou.
a placený katalog Na volné noze
3. PR článek
PR článek je jakýkoliv článek, který má hodnotný obsah a zároveň odkazuje na vás. Mnohé oborové weby nebo weby profesních organizací umožňují publikovat PR články. Ne všude platí, že za takový článek musíte zaplatit určitý obnos. Je-li váš článek dobrý, nemělo by být těžké najít web, který ho uveřejní.
PR článek není pouze článek, který prezentuje prvoplánově vás a vaši práci. Takové „píárko“ může být i recenze nebo účast v diskusích, můžete zkusit napsat recenzi knihy či místa:
4. Facebook jako zdroj informací z oboru
Na FB lze najít různé „oborové“ či profesní skupiny:
Brigády-překladatelé, tlumočníci a lektoři jazyků
Kromě vzájemného „dohazování práce“ nabízí členství v těchto skupinách především možnost poznat danou komunitu a zejména pak šanci zorientovat se na trhu práce ve vašem oboru, pokud ještě nemáte mnoho zkušeností.
5. Facebook jako propagace
Než si založíte vlastní web či blog, FB a jiné sociální sítě představují určitou možnost, jak oslovit potenciální zájemce/ klienty. Sociální sítě však mají poměrně dost nevýhod, o kterých se na mnoha místech již psalo. Rozhodně platí, že základ vaší propagace má tvořit kvalitní a jednoduchý web, všechny ostatní nástroje jsou až druhé v řadě.
Velmi také záleží na tom, zda chcete prostřednictvím FB pouze propagovat svoji značku anebo přimět k nákupu nějakého produktu (třeba i vaší služby). Úspěch na sociální síti je takový koktejl o mnoha ingrediencích. Musíte mít téma, schopnost psát o něm zajímavě (a co nejčastěji) a také schopnost vyvolávat diskusi a podněcovat ke komentáři. Lidé se tu chtějí převážně bavit.
Příkladem webové stránky, která není mimořádně atraktivní, ale na sociální síti si vede výborně, je Syntagma, na FB jej najdete jako Jazykové zajímavosti.
6. Blogujte
Blogování je nejsnazší cesta, jak můžete své odborné znalosti propagovat. Nemusíte být tím nejpovolanějším odborníkem, abyste mohli psát. Naopak – je to právě psaní, které vás vynese ve vašem oboru nahoru. Mnohé úspěšné projekty začaly blogem. Můžete zkusit například:
Nejvíce čtenářů si získáte, budete-li věcní a budete-li se držet tématu. Úroveň příspěvků by měla být vyvážená. Také se naučte pracovat s nadpisy, pomáhají čtenáři na internetu dobře se orientovat v textu. Zejména nadpis h1 je klíčový pro vyhledávače (ostatní už tolik ne). Délku textu dobře zvažte, na internetu všichni preferujeme kratší texty. Pokud chcete čtenáře udržet u dlouhého textu, tak to musí být po obsahové stránce skutečně pecka.
7. Video na youtube
Učebnicovým příklad je Broňa Sobotka. Prostřednictvím youtube můžete propagovat prakticky cokoliv – krátkou procházku Prahou nebo jiným městem nebo třeba svoji speciální metodu, kterou používáte ve výuce.
Přínos videa spočívá také v tom, že přestáváte být anonymní. Už nejste jen kontakt, jméno a fotografie na vašich stránkách. Pro spoustu lidí je tak snazší oslovit právě vás než ostatní možnosti v seznamu.
Příjemné vystupování, dobré vyjadřovací schopnosti a alespoň snaha o technickou kvalitu videa je samozřejmostí. Velkou výhodou je, pokud jste od přírody tak trochu herci a veřejné vystupování (a natáčení) si vyloženě užíváte. Vaši diváci tu pozitivní energii přes obrazovku vycítí.
8. Uspořádejte kurz
Pokud jste na volné noze jako učitelé, průvodci nebo překladatelé, máte dovednosti, které třeba někdo jiný nemá, a to nejen jazykové. Možná máte nějakou vlastní metodu, jak se učit jazyk a chcete se o své know-how podělit. Možná jste se naučili překonávat trému při vystupování před lidmi a přišli jste na dobrou fintu, jak trému přelstít.
Další tipy na propagační kanály a praktické příklady jejich využití najdete v knize Buď špička mezi lektory:
Pokud chcete investovat něco málo
1. Vlastní web
Pro někoho, kdo má rozjetou živnost, je vlastní web a přidružená komunita zájemců například na FB samozřejmostí. Pokud web nemáte a chcete se do toho pustit, kromě financí se připravte zejména na skutečnost, že budete muset investovat především čas. Je třeba vkládat pravidelně novinky, aktuality apod. Obsahu je celkově potřeba věnovat velkou pozornost, lidi obvykle zajímá mnohem víc než dokonalá grafika nebo nejmodernější design.
V prostředí webových stránek, SEO, vyhledáváčů apod. Vám pomohou zorientovat se dvě knihy od Viktora Janoucha a kniha od Jana Řezáče:
Internetový marketing, přilákejte návštěvníky a maximalizujte zisk
Internetový marketing, prosaďte se na webu a sociálních sítích
Web ostrý jako břitva, Jan Řezáč
Jaký web?
Dobře promyslete, jaký web vlastně potřebujete a kolik do něj chcete vložit energie.
Pokud překládáte a tlumočíte
Stačí jednoduchý web s kontakty, ceníkem, referencemi. Dobrou službu udělá nějaký podpůrný článek, který by pomohl klientovi zorientovat se třeba v pojmech (ne každý ví, co je to šušotáž). Vhodně napsaný článek Vám také může zajistit lepší místo ve vyhledávačích. Vyplatí se také umístit na web více Vašich fotografií nebo video – zejména na tlumočení totiž lidé hledají sympatického člověka, musí mít tedy šanci Vás trochu poznat. Takový web není třeba příliš aktualizovat, dá se trochu přirovnat k webu řemeslníka, prodáváte svoji službu, je jasně řečeno co a za kolik, a většinou je potom také poptávka.
Pokud provádíte
Váš web stojí na Vaší osobnosti – lidé osloví někoho, kdo se jim jeví jako přátelský a sympatický – a na Vašich spokojených klientech. Nebojte se umístit na web video zachycující vaši reálnou „túru“ nebo sestřih z různých výprav. Víc než v předcházejícím případě se také hodí zapojit sociální sítě – vaši klienti mají jistě spoustu známých, mnozí průvodci se svými klienty na FB přímo „uzavírají přátelství“ na osobní rovině (tedy žádné lajkování stránky Vašich stránek). Klienti Vás berou jako svůj kontakt v cizím městě a nemalou roli hraje snaha udržet si vzpomínku na pěknou dovolenou, osobnost průvodce je pojítkem s dejme tomu magickou Prahou. Pokud nejste aktivní na sociálních sítích, dbejte na reálné reference, ideálně i s fotografií a jménem toho, kdo referenci poskytuje.
Pokud vyučujete
Váš web by měl být spíše než na osobnosti založen na metodě, kterou vyučujete, jak je tomu například na webu Niny Hanákové (i když uznávám, že ta metoda s typem osobnosti hodně souvisí) nebo by se měl soustředit na zemi, jejíž jazyk vyučujete. Lidé se učí jazyky z těch nejroztodivnějších důvodů, ale většinou to právě s tou zemí tak či onak souvisí (radost z cestování, romantické vzpomínky, moře, teplo). Rozhodně tedy neuděláte chybu, pokud dáte průchod svoji vlastní zálibě v zemi a jazyku, což by se mělo odrazit například na použitých formulacích, ale i na grafice webu. Příkladem takových webů je třeba Řecký koutek Dity Vořechovské nebo třeba Francie na dosah. Takový web by měl reprezentovat danou zemi a u náhodných návštěvníků vašeho webu vzbudit chuť začít se učit. Většinou platí, že čím menší nebo vzdálenější jazyk, tím více „prodáváte“ také sen o té zemi.
Z uvedených důvodů mnohdy nevyznívají nejlépe weby, které kombinují uvedené činnosti a jsou založeny v podstatě na osobních údajích. Kromě životopisu, pasové fotografie a vzdělání se dovídáme, že dotyčný jak překládá a tlumočí, tak ve volném čase provádí nebo vyučuje (mnohdy všechny tři činnosti dohromady). Svoji informační úlohu takový web splnil, ale zajímavý či propagačně vyladěný takový web prostě není. Podobný web splňuje spíše nároky na vizitku (což nemusí být nutně špatně, třeba pokud Vás a Vaši práci znají potencionální klienti velmi dobře odjinud).
Ujasněte si…
Jde mi o to, aby lidé na mém webu četli, co píšu, prohlíželi fotky, které dělám apod., nebo je primárním cílem webu zisk?
Jaká je cílová skupina mého webu?
Nabízím něco, co lidé poptávají opakovaně nebo spíš jednorázově?
Jak velkou pozornost chci věnovat tomu, aby se vraceli pravidelní čtenáři (důraz na obsah a jeho aktualizaci)?
Jak velkou pozornost chci věnovat tomu, aby se ke mně dostali noví návštěvníci?
a) přes vyhledávače (SEO čili Search Engine Optimization – velmi zjednodušeně řečeno se jedná o soubor pravidel, která musíte dodržovat, aby Vás vyhledávač správně zaindexoval)
b) přes sociální sítě
Kolik přibližně času chci svému webu v dlouhodobém horizontu věnovat?
2. Publikační web
V podstatě se jedná o blog, ale říká se tak spíš webům s vlastní doménou, které mají nastavený nějaký blogovací redakční systém (třeba wordpress) a které v podstatě slouží jako vaše prezentace. Publikační web je vhodný pro lidi, kteří opravdu rádi píšou a v hlavě se jim to už teď hemží tématy z jejich oboru, o kterých by se v následujících měsících rádi rozepsali. Je totiž docela důležité mít plán, o čem budu psát, a témata si střádat. Většina úspěšných pisatelů má „rozděláno“ několik témat najednou, ke kterým si postupně střádají poznámky a nápady. Je dobré jít ven až s hotovým, zralým textem.
Označení publikační web se také pravděpodobně nejlépe hodí na web, kde se právě nacházíte.
Příklady dobrých publikačních webů jsou:
3. Uspořádejte seminář
Dnes existuje celá řada firem, které nabízejí prostory k pronajmutí, prakticky od hodiny. V Praze můžete zkusit například:
Je tu místnost pro zhruba dvacet lidí prakticky přímo na metru Pražského povstání. Hned vedle mají kavárničku a pomohou vám i s propagací vaší akce, zejména mezi místními. Také jednou za dva měsíce pořádají setkání podnikatelů, živnostníků a freelancerů.
4. Napište knihu
Celkem extrémním způsobem, jak dát o sobě vědět, je napsat knihu. Nemusíte psát hned román, spousta lidí publikuje o svých zkušenostech, například cestovatelských. Často je také kniha vyústěním úspěšného blogu (kniha Kuchařka ze Svatojánu Evy Francové; blog najdete zde nebo třeba Sonjin deník Pavly Smetanové, blog najdete zde). Můžete také vydat nějaký doplňkový materiál (například fotografickou knihu, která Vám poslouží třeba při prezentaci) nebo knihu překladů. Pokud vedete kurzy čehokoliv, nabízí se vydat metodiku, kterou používáte, nebo cvičebnici.
Vydat knihu dnes můžete zhruba od dvaceti kusů. Takové malé náklady se realizují prostřednictvím metody desk-top-print (DTP). Takový tisk dnes nabízejí i obyčejná grafická studia, která jsou téměř na každém rohu. Existuje také více malých nakladatelství, která pro Vás za rozumnou cenu vyřídí ISBN (číslo, které je knize přiděleno a je povinné), korektury, ale třeba i distribuci, pokud o ní máte zájem. Se vším Vám pomůžou například v Knihovničce:
Vydávání malonákladových knih rozhodně není žádný byznys (nečekejte tedy, že na tom vyděláte). Jeden z důvodů, proč to lidé dělají, je právě propagace. Spočítáte-li náklady na výrobu, sazbu, korekturu, grafika atd. (a samozřejmě x hodin Vaší práce) a dále distributor a marže knihkupectví, není možné v této rovnici dojít k nějakému významnějšímu zisku. Vydělávat se začíná v podstatě až od dotisku, pak se kniha může stát Vaším pasivním příjmem (ani to však není pravidlem). Pokud vás napadá, co všechno by se dalo „ošidit“ (korektor – česky přece umím dobře, sazba – stačí převést do pdf apod.), tak na to honem rychle zapomeňte. Hrozí vám totiž, že se takovým dílem spíš shodíte než že by Vám sloužilo jako propagace.
Lepší než výpravná publikace je knížečka v skromnějším stylu (náklady na jeden výtisk budou menší), která ale bude nabízet užitečné informace a tipy (a lidé ji tudíž nevyhodí). Může to být 10 nejoblíbenějších expat míst v Praze (pokud provázíte turisty) nebo třeba 10 tipů, jak se zdokonalit v … (jazyce, který třeba učíte) a pokud překládáte či tlumočíte, tak to může být třeba Na co si dát pozor v obchodní komunikaci se Španěly.
5. E-book
E-book je o něco levnější varianta. Rozhodně se ale neušetří tolik, kolik by si člověk na první pohled myslel. Ušetříte za výrobu, ale jinak by měl e-book projít běžným redakčním procesem (korektura, sazba). Sazba je jedna z nejvyšších položek, počítejte 50 až 100 korun na stránku. Avšak ani když je kniha vysázená, není ještě vyhráno. Je sice možné šířit knihu v souboru pdf, ale obecně se doporučuje publikovat knihu v jiných formátech, které podporují čtečky – a to buď umíte nebo za to někomu opět zaplatíte.
E-book je pro propagační účely možná ještě lepší řešení než běžná kniha. Je totiž snáze šiřitelný, může být takovou Vaši vizitkou. Například můžete odkaz na e-book (zejména je-li zdarma) připojovat ke svému automatickému podpisu v e-mailu.
Zajímavou inspirací je například průvodce Brnem od Michala Kašpárka, který je dostupný i na amazonu. I tohle je výhoda e-booku, můžete ho velmi snadno a rychle nabídnout v zahraničí. Pokud umíte dobře anglicky a máte skutečně zajímavé téma, tak jsou Vaše možnosti v oblasti e-booku mnohonásobně vyšší.
V obou případech (e-book i běžná kniha) však platí, že to může být také dobrá cesta k získání další práce. Kdokoliv „zvenčí“, kdo by potřeboval informace či reference z Vašeho oboru, má najednou velmi snadný přístup k Vám a kontaktu na Vás. I když knihu nijak nepropagujete, už jen fakt, že má ISBN, ji činí dohledatelnou (na internetu i jinde).
6. Jiné propagační materiály
A není řeč o propiskách s Vaším logem nebo tričkách s potiskem. Pokud jste výtvarně nadaní nebo aspoň trochu kreativní, pravděpodobně už teď používáte nějakou zajímavou pomůcku, která by třeba mohla oslovit i někoho jiného. Co tím myslím? Karty (motivační, výukové), hru, poster (tedy plakát), pohlednici, pexeso a různé tématicky zaměřené diáře.
Celkem běžný případ je, že takovou věc vymyslí maminka na mateřské dovolené (nejčastěji pro svoje děti). Takhle přišla Lucie Ernestová na svoje karty Cesta k sobě. A Taťána le Moigne se hrami typu Nešťourej se v nose . I když se s myšlenkou jejích her nemůžu ztotožnit (prezentuje dětem svět jako místo plné nebezpečí a nástrah nebo zákazů a omezení), tak musíme patrně všichni uznat, že si tím paní le Moigne dost vylepšila osobní značku. Hra měla velký úspěch.
Pokud svému nápadu dáte dostatečný punc kreativity, můžete zkusit prorazit na serveru, který prodává rukodělné výrobky:
Fler (česká platforma)
Etsy (mezinárodní platforma)
Abyste mohli prodávat, je třeba založit si profil, který také můžete využít k Vaší prezentaci, nicméně nějaký mimořádný potenciál to samozřejmě nemá, snad jen u těch výukových pomůcek. V současné době tu najdete Česko-anglické pexeso nebo pracovní sešity pro děti.
7. Prezentujte se na konferenci
Další možností, jak upozornit zajímavým (a méně obvyklým) způsobem na svoje aktivity je vystoupení na konferenci typu Tedex (a z něj video na Vašich stránkách).
8. A co reklama?
Našinec samozřejmě na placenou reklamní kampaň nemá, jinak by se nedostal v mém článku až sem. Pokud uvažujete o nějaké finančně dostupné verzi – letáky, nějaké propagační materiály s Vaším logem, inzerce v časopise, je to samozřejmě možné, ale dobře promyslete, jakou úroveň chcete dát Vašemu podnikání. Je jasné, že každý nějak začíná. Ale letáčky na tramvajových zastávkách, kde si každý utrhne Vaše číslo, mají hodnotu jako třeba inzerce na serverech typu bazos nebo hyperinzerce. Všechny služby, které se týkají jazyků, mají podle mě vyšší úroveň, než abyste je někde nabízeli touto metodou. Když už letáčky, tak zkuste vymyslet něco zajímavého, požádejte o pomoc výtvarně nadaného kamaráda, a pokuste se zaměřit na zařízení, instituce, kde se Vaši potenciální zákazníci vyskytují. Všude mají také nějakou, většinou schválenou nástěnku (to znamená, že se musíte dovolit).
Vyvarujte se také nadužívání e-mailu při rozesílání nabídek. Lidé to vnímají jako spam.
Osobní značka
Vytvářejte něco jako osobní značku, v angličtině se tomu říká branding. O co jde? O to, že děláte, co Vás baví a umíte to náležitě prezentovat. Máte dobrý web a kolem něj komunitu pravidelných čtenářů. Jste aktivní na sociálních sítích. Lidé v profesní komunitě Vás znají a obracejí se na Vás. A jak toho dosáhnout? V podstatě uplatňováním postupů, o kterých píši v tomto článku. Nemusíte ale pochopitelně dělat všechno naráz. Pokud Vám nesedí veřejné vystupování, začněte se propagovat ve virtuálním světě. Pokud Vám vadí hodiny strávené na internetu, jděte mezi lidi.
Zajímavý článek Jana Řezáče o brandingu (tedy o vlastní značce)
Inspirujte se u konkurence
Neopisujte, nekopírujte, ale rozhodně se zajímejte o dění kolem Vás. Je dobré být členem nějaké komunity, kde se sdružují lidé s podobnými zájmy, nebo alespoň sledovat dění v takové komunitě. Inspiraci také můžete najít tam, kde informují o projektech začínajících podnikatelů – například Rozjezdy roku. Často Vás na něco zajímavého přivede i nápad z úplně jiného oboru, nějaká volná asociace, nikdy nevíte… Trendem poslední doby jsou různá coworkingová centra, ale mám za to, že pro „jazykové profese“ se příliš nehodí. (Pokud máte opačný názor a zejména opačnou osobní zkušenost, budu ráda, když mi napíšete). Každopádně i tato centra jsou příležitostí pobýt v inspirujícím prostředí, kde Vás také může něco napadnout.
Dělejte něco zadarmo
Poslední rada, pokud se chcete ve svém oboru zviditelnit, je: Nabídněte lidem/společnosti něco zdarma. Možná si někteří z Vás, když četli tento článek, pomysleli, jak mají tohle všechno ke své práci ještě stihnout. A na závěr se ještě dočtou, že mají dělat něco zdarma. Když však část svých služeb nabídnete lidem k užívání jen tak, děláte pozitivní dojem a vyčuhujete nad svoji konkurenci.
Zvolíte-li chytře služby či produkty, které nabídnete potenciálním klientům zdarma, věřte, že se Vám to mnohonásobně vrátí. Lidé si o tom prostě řeknou, a to stále platí za nejlepší reklamu.
To nejmenší, co může profesionál v oboru udělat, je poskytnout určitou část svého know-how. Informace na webu či blogu by měly mít pro čtenáře nějakou reálnou hodnotu, mělo by to být něco, co se jinde nedozví. A měl by to být také důvod, proč se na web (nebo třeba Váš seminář) vracet.
Dobrým řešením také může být seminář nebo konference zdarma, Vaši klienti se pak mohou sami rozhodnout, zda chtějí právě s Vámi spolupracovat.
Pokud jste ochotni investovat více času, velmi dobrou vizitkou je jakákoliv společensky prospěšná činnost. Počítá se vše od dobrovolničení až po nabízení svých profesionálních služeb nějaké neziskové organizaci.
Kde mám na to všechno vzít čas?
Všechno, o čem tu píšu, je časově poměrně náročné. To abych se věnoval jenom tomu… říkáte si. Jak tedy zkrotit časožrouta jménem internet a technologie? Asi vám nemůžu poradit nic víc nic míň, než jak to dělám já… A vyladěné to taky úplně nemám, stále hledám ten správný poměr 🙂 Na internetu a na sociálních sítích trávím tři až čtyři hodiny týdně a hodně pracuju s plánováním příspěvků. Pravidelnost se vyplatí – lidé, kteří jsou pravidelnými návštěvníky Vašich stránek, se budou vracet častěji, budou-li k tomu mít důvod. Hlídám si ale, abych podstatně víc času věnovala vlastnímu psaní příspěvků a knih nebo organizování kurzů či workshopů, což jsou všechno činnosti, které jsou z dlouhodobé perspektivy užitečnější pro stránky a čtenáře, ale také zábavnější a zajímavější pro mě.
