Názvy exotických zvířat jako třeba slon nebo velbloud jsou v evropských jazycích docela zajímavé téma. V našich zeměpisných šířkách lidé tahle zvířata běžně neznali, a tak se k nám tahle slova dostávala zajímavými cestami.

V češtině se podíváme na původ slov slon, velbloud, hroch, klokan, rajka a krajta.

Slon je slovo všeslovanské, tzn. najdeme ho ve všech slovanských jazycích. V jiných jazycích (germánských, románských) se většinou setkáme se slovem, které pochází z lat. elephantus, ne tak u nás. Pro slona máme dvě možná vysvětlení. V Machkově etymologickém slovníku se dočteme, že toto slovo souvisí s jiným slovanským slovem – sloniti se „opírat se“. Toto vysvětlení může souviset s lidovou představou, že slon spí ve stoje, opřený o strom. Rejzek (Český etymologický slovník, Leda, 2012) vidí jako pravděpodobnější vykládat slovo jako výpůjčku z tureckého slova arslan „lev“. V jiných turkických jazycích má toto slovo podobu aslan.

Záměnu lze snadno vysvětlit. Kdo tu kdy slona viděl? Šlo prostě o velké zvíře z dalekých krajů. A nebyla by to první ani poslední taková záměna, jak ostatně pochopíme, podíváme-li se na slovo velbloud.

Slovo velbloud k nám doputovalo přes gótské ulbandus, kam bylo vypůjčeno z lat. elephantus. Germáni tedy zaměnili slona za velblouda. U Slovanů se pak slovo přichýlilo ke známým slovům „velký, vele“ a „bloudit“. Ve staročeských cestopisech se objevuje slovo velblúd pro slona. Takže nic nového pod sluncem. Velká exotická zvířata se nám prostě pletla, naši předkové je neznali tak dobře, aby mezi nimi mohli s jistotou rozlišovat.

Slovo hroch reprezentuje zcela jiný přístup. Tohle slovo, stejně jako spoustu jiných, totiž zavedl Presl. Snad se jedná o slovo onomatopoické, souvislost s „chrochtat“ je zjevná.  Preslovým výtvorem je také slovo klokan, které trochu připomíná „skokan“. Ostatní jazyky mají vesměs vypůjčeno australské domorodé cangaroo (například němčina má Känguruh. A poslední Preslův příklad, který uvedeme, je rajka. Toto slovo vytvořil Presl překladem z lat. paradisea (avis) „rajský pták“. Takový druh výpůjčky, kdy je slovo doslova přeloženo, se nazývá kalk.
A pak jsou samozřejmě slova, která nejsou vypůjčená, ani nebyla vymyšlena, a přesto je tu máme a moc si s nimi nevíme rady. Takovým slovem je například krajta.