Občas si někdo všimne, jaká to dávám divná jména různým typům studentů. Až jsem dostala chuť projít si staré články a udělat výtah takových prapodivných termínů. Snad se nikdo neurazí, je to nadsázka 🙂
Zabedněnec
I kdybyste se na hlavu postavili, pořád bude tvrdit, že mu jazyky nejdou. Tak dlouho o tom bude přesvědčovat sebe i okolí, až se to stane pravdou. Amen. Většinou si to spojuje s nějakými školními bloky, přeučenou ruštinářkou nebo jiným „traumatem“.
Lepič střihač
Tak přezdívám svým studentům, kteří k učení berou automaticky nůžky a lepidlo. Za všechny příklady alespoň dva: Moje studentka Lenka si vyrábí slovníčky z katalogu IKEA. Jiná moje studentka si vyrábí učebnice ze starého papíru.
Chytrolín
Nebo taky všechno vím, všechno znám, všude jsem byl. Člověk, který většinou příliš nevyniká ve znalostech, ale vyučování neustále přerušuje rozumbradováním, svými příhodami z vojny a vůbec postřehy, které ostatní moc nezajímají, ale nikdo nemá tu sílu mu to říct.
Koketující intelektuál
Tenhle termín není ode mě, takže musím uvést autorství. O koketujícím intelektuálovi jsem četla u Ivana Kupky. Je to někdo, kdo má sice zájem o jazyky, ale nevydrží u jednoho, nemá motivaci, tu otevře slovník, tamhle zas učebnici. Dohromady neví nic, i když vám opraví výslovnost a vysvětlí, co je to subjunktiv.
Zoufalec
Student/ spolužák, který si neustále na něco stěžuje a vymlouvá se. Úkol nemá, protože vezl děcko na pohotovost. Na cestování nemá peníze. Na učení zase čas. Čas je pro něj vůbec obrovský problém, nemá ho na nic. A mluví o tom častěji, než je vhodné.
Cirkusák
Snadno si osvojuje základní fráze různých jazyků. Ne, ne, není to polyglot. Jeho jazyky plavou na vodě, ale on ví, co přesně bude v konverzaci potřebovat a na to se připraví. (více také v článku o jazykových rejstřících). Dnes nejčastěji číšníci, recepční a taxikáři.
Tichá voda břehy mele
Když chodila do kurzu (do školy, na vysokou), tak sotva pípla – pípnul. Za pár let ji potkáte a zjistíte, že jako delegátka už projela tucet zemí, vzala si Araba a Vaše jazykové znalosti s jejími radši ani nesrovnáváte. Inu, stává se to častěji, než myslíme. A někdy stačí jen Erasmus, aby se nám tiché a nevýrazné studentky vrátily potetované, v martenskách nebo třeba těhotné. Cestování a jazyky lidi mění. Otvírají obzory. Není to krása?
A co já?
A na závěr, kdo by se chtěl urazit, tak vyslechněte, jak to bylo se mnou. Zabedněnec jsem asi nebyla nikdy. Spíš jsem začínala jako Tichá voda. Po prvním dítěti jsem si střihla i Zoufalce. No a dneska? Jako student něco mezi Koketujícím intelektuálem a Cirkusákem, jako učitelka občas spadnu i do Chytrolína.