Po Dunaji za Čechy do Rumunska
Historický cestopis aneb „literatura faktu“, z oblasti Jižního Banátu, který pojednává o prvním osídlování Rumunska Čechy, kteří byli nuceni opustit svoji rodnou vlast. Autor popisuje osudy lidí od roku 1820, kteří žili, vyrůstali a dosud žijí v českých vesnicích Svatá Helena, Gerník, Rovensko, Bígr, Ejbentál a Šumnice.
Začátkem 19. Století Evropa procházela hlubokou krizí. Krize zachvátila i rakousko-uherskou monarchii. Nejvíce byly postiženy Gubernie. Rakouská vláda našla řešení v osidlování v liduprázdných územích Rumunska. Nejdříve byly osídleny úrodné nížiny Banátu v okolí Temešváru osadníky z Rakouska, Německa a z malé části francouzy. Nejhorší území jižního Banátu, vysoko v horách nad Dunajem, bylo určeno pro osadníky z Čech. Děj knihy popisuje osud těchto lidí od roku 1820.
Bukurešť: Prach a krev
Tématem knihy Bukurešť. Prach a krev není pouze jedno město, ale také rumunská společnost jako celek – se všemi jejími pohnutými osudy, historickými zvraty a traumaty, které pramení z meziválečného období i z nedávné minulosti.
Autorka v řadě citlivě až lyricky načrtnutých příběhů kombinovaných s čistými fakty a statistikami dokáže jít až na dřeň, míří přímo do bolavého místa. Ceauşescův režim poznamenal životy Rumunů hlouběji, než by se z pouhého výčtu nedostatků v mnoha různých oblastech mohlo zdát. Velká část knihy je věnována také vzdálenější rumunské minulosti – zde hrají důležitou roli i motivy tradované v lidových baladách – protože bez ní by jen stěží bylo možné pochopit současnost se všemi jejími paradoxy.
V závěrečné bilanci dochází Margo Rejmer k závěru, že na Bukurešti není snadné najít něco krásného. Je jako tamní nedělní zákusky: sice sladká, ale má hořkou polevu. Jakmile ovšem jednou ochutnáte, musíte se stále znovu vracet.
Kniha byla v Polsku nominována mimo jiné i na cenu Niké.
Historie českých komunit v Rumunsku
Ambiciózní projekt místních učitelů pojednává o fenoménu „český Banát“ v dosud nebývalé časové i tematické šíři a z hlediska rozličných aspektů. Českého čtenáře zaujme také u nás neobvyklé zpracování problematiky osídlení-kolonizace z pohledu rumunských intelektuálů s velmi dobrou znalostí prostředí. Kniha obsahuje množství starých fotografií z rodinných archivů, české vydání je doplněno o snímky z archivu Etnografického ústavu AV ze 60. let a o novodobé fotografie, z nichž velkou část tvoří produkce známého banátského aktivisty Ivo Fíka Dokoupila.
Tichý útěk
Strhující vzpomínky ženy odsouzené v období politických procesů v Rumunsku padesátých let k dvanáctiletému trestu odnětí svobody na samotce. Čtenář má před sebou intimní výpověď o absurditě, rafinovaném tělesném i duševním mučení, o samotě a ponížení. Lena Constante podává svědectví o obdivuhodné síle osobnosti, s níž všem útrapám čelila a dokázala nezešílet a uchovat si duševní zdraví, svěžest i tvořivost.
Kniha vyšla nejprve ve francouzštině, protože autorka měla vnitřní zábrany psát o oněch událostech jazykem svých věznitelů, o dva roky později ji sama přepsala i do rumunštiny.