Plně si uvědomuji, že již takto položená otázka může vzbudit podobný pocit, jako kdybych se zeptal, zda je Země opravdu kulatá. Cožpak není jednoznačně vědecky prokázáno, že románské jazyky pocházejí z latiny? A není to snad též jasně patrné při srovnání latiny a románských jazyků, z nichž ty základní uváděné jsou francouzština, španělština, italština, portugalština a rumunština? Předně musím upozornit, že v tomto článku nebude učiněn žádný závěr. Žádný závěr ani učiněn být nemůže, protože k tomu vůbec nejsem kompetentní. Tak proč tedy ona otázka, zda je latina opravdu matkou románských jazyků? Protože na toto téma již řadu let existuje polemika, která proniká dokonce i do akademických kruhů, je však velmi málo popularizována, tudíž se o ní málo ví. A cílem tohoto článku je jenom a pouze ukázat, že tato polemika existuje, že k ní byl dán podnět a že proniká jako diskuzní téma i mezi profesionální jazykové odborníky. Zásadní impuls k této dikuzi dal pan Yves Cortez, francouzský polyglot ovládající kromě francouzštiny též italštinu, španělštinu, okcitánštinu, arabštinu, němčinu, angličtinu, švédštinu, latinu, řečtinu a hebrejštinu. Jeho jazykový výzkum ho podnítil k tomu, že své závěry, postřehy a názory začal publikovat. Jeho první kniha s názvem ,, Le français que l’on parle´´ (Francouzština jakou se mluví) byla vydána v roce 2002. Revoluci v lingvistice však způsobila jeho další kniha vydaná o pět let později, v roce 2007, s názvem ,,Le français ne vient pas du latin !´´ (Francouzština nepochází z latiny!). Své názory mohl pan Yves Cortez bohužel dále obhajovat jen dva roky, neboť v roce 2009 následkem nemoci zemřel. Kniha ,,Le français ne vient pas du latin !´´ rozproudila a dodnes vzbuzuje debatu na téma, zda je opravdu jasně prokázáno, že latina je matkou románských jazyků. Pan Cortez se tento závěr ve své knize snaží nejen vyvrátit, ale navíc poukazuje na jiné závěry. Jaké?
1) Latina byla jediným jazykem Římanů do 3. století př.n.l. Od 2. století př.n.l. vedle sebe v Římě existovaly 2 jazyky, latina a starověká italština.
Pozn: Autor v knize uvádí, že Římané tento druhý jazyk existující vedle latiny pravděpodobně nazývali ,,le roman´´ (románština). Ale aby se vyhnul případným nedorozuměním a záměně s dnešním používáním slova ,,románský´´, označuje v knize tento jazyk jako ,,l´italien ancien´´ (starověká nebo starobylá italština)
2) V každodenní mluvě byla latina postupně vytlačována starověkou italštinou a latina se tak více a více používala jen v písemné komunikaci. Pokud byla latina používána i v ústní komunikaci, dělo se tak pouze ve vyšších vzdělaných vrstvách.
3) Už v 1. století našeho letopočtu se latina stala pro běžnou mluvu mrtvým jazykem, zůstala ale jazykem moci, písemnictví a literatury. Běžná mluva však probíhala prakticky jen ve starověké italštině a jejích dialektech.
4) Starověká italština nepocházela z latiny, existovala pouze vedle ní a právě z této starověké italštiny pochází dnešní románské jazyky. To, co se dnes nazývá vulgární nebo lidová latina (sermo vulgaris), byla ve skutečnosti starověká italština, rozšířená v rámci Římské říše. Nejednalo se v žádném případě o nějaké lidové nářečí latiny.
5) Matkou románských jazyků je tedy z latiny nepocházející starověká italština (románština), nikoliv latina ve verzi ,,sermo vulgaris´´.
6) Starověká italština byla latinou samozřejmě též ovlivněna, a to zejména ve slovní zásobě. A právě tato ,,latinská lexikální stopa´´ vede mimo jiné k mylnému závěru o latinském původu románských jazyků.
Tolik tedy velmi stručně a velmi zjednodušeně závěry, ke kterým pan Yves Cortez dochází ve své knize. Jen si přece jen dovolím jednu osobní zkušenost. Když jsem se s knihou pana Corteze setkal zcela náhodou poprvé, rozhodl jsem se mu napsat. Odpověď jsem dostal po několika málo dnech. Byl to velmi milý, pokorný pán, vyměnili jsme si pár zamyšlení po mailu a z mé strany pochopitelně došlo i na zmínku, že svými závěry boří pevně zažitý a celosvětově vyučovaný názor, že románské jazyky pocházejí z latiny. Reakce pana Corteze byla asi taková, že si plně uvědomuje, že se jedná v podstatě o revoluční myšlenky, že on sám své názory nikomu nechce nutit ani se lacině zviditelnit, nicméně k tomuto tématu nemůže mlčet. Jen si přeje, aby se nad tím upřímně zamyslel každý, koho jazyky zajímají. V té době jsem samozřejmě nevěděl, že si s ním píšu pár měsíců před jeho smrtí. Dnes odkaz jeho díla dále nese jeho dcera Annabelle Cortez.
Jak jsem psal, cílem tohoto článku bylo pouze ukázat, že existuje polemika na téma latina a románské jazyky. Závěry ať si každý udělá sám. Někdo možná dojde k závěru, že tradiční výklad je přece jenom v zásadě správný a nic ho nemůže argumentačně položit, jiného zase přesvědčí argumenty pana Corteze (a dalších s ním souhlasících), jiný si zase nebude jist, co je vlastně pravda a dalšího to třeba vůbec nebude zajímat. Pokud vás však zajímají argumenty, na kterých pan Yves Cortez (a další) dokládá své závěry, stačí zadat si do internetového vyhledávače např. níže uvedené obraty a ukáží se vám úryvky z knihy, videa, diskuze (s názory a argumenty pro i proti) atd. atd.
Yves Cortez….. le français ne vient pas du latin….. el castellano no viene del latín….. no venímos del latín….. come è nato l’italiano …..romance languages don´t come from Latin….. a další a další různé variace (ve výhodě budou ti, kteří jsou schopni číst a poslouchat zejména francouzsky a španělsky, tam je toho zdaleka nejvíce)
No, však vy si určitě poradíte. Přeji podnětné a zajímavé čtení, pátrání, zkoumání.
Ladislav Vorel je bývalý dlouholetý jazykový lektor s hlavní specializací na francouzský jazyk. Také mluví anglicky, německy, rusky a zajímá se o další jazyky.