A je to tady… Každý rok se opakuje stejná situace. I lidé, o kterých jsem ani nevěděla, že se chtějí učit cizí jazyk, se mě tak jako náhodou ptají „jak na to“. Nejtěžší a nejhorší otázka je: Tak poraď, jak se to mám učit? od člověka, jehož studium už léta leží ladem. Nebo se s ním dosud sakra dobře skrýval.
Takže pár rad, které jsou podle mě obecně platné:
- Naložte si toho na sebe opravdu málo. Hlavně probůh žádné hodinu či dvě denně, to je nejlepší cesta k neúspěchu. Pokud se vám podaří najet třeba na systém desetiminutového studia vždy po ránu, bude to obrovský úspěch.
- Porozhlídněte se, jestli kolem vás není někdo, s kým byste do toho šli spolu, nejlépe někdo na podobné úrovni. Někdo s kým se budete vzájemně podporovat a pomáhat si, až motivace opadne. Může to být kamarádka, partner, kolega, ale také někdo, koho jste si našli virtuálně.
- Zkuste naplánovat zahraniční cestu, i kdyby to mělo být jen na otočku. Nic nedodá tolik motivace jako právě cestování, těšení se na něj a vzpomínání na to, jak dobře jsem zvládl/a situace v cizím jazyce.
- A hlavně vždy a všude: Vystavte učení na něčem, co vás baví a co vám v životě „funguje“. Máte rádi seriály? Nebo jste spíš kreativní a výtvarně nadaní? Nebo pořád visíte na chytrém telefonu? Nebo potřebujete v jazyce systém a přehled? Někdy je dobré nechat si poradit a někdy je zase dobré nenechat si do toho kecat.
- Spoustů tipů „jak na to“ najdete také v mých knihách a kurzech, ale kdybych měla vypíchnout jen jednu věc, byla by to určitě knížka Jak vyzrát na cizí jazyky:
